Problémy s pandemií se táhnou: Na děti měla hrozné dopady. „Krize vzdělanosti,“ řekl vědec
Omezení týkající se koronavirové pandemie dopadly na všechny. Výjimkou nebyly ani děti, které se učily mnoho měsíců z domova. Problémy s pandemií se navíc táhnou.
Covidové restrikce silně ovlivnily děti školou povinné, potvrdila to analýza vědeckých studií, o které informuje web Plus Jeden Deň. Na děti měla pandemie podle analýzy hrozné dopady. Evropští experti zkoumali, jak na studenty dopadly uzavírky škol, ke kterým došlo po celém světě. Vědci analyzovali celkem 42 studií zveřejněných mezi březnem 2020 a srpnem 2022 v 15 státech po celém světě, a to včetně několika evropských a jihoamerických zemí, USA i Austrálie, uvádí Plus Jeden Deň. Výsledky ukazují silné dopady na děti.
Deficity ve vzdělání jsou velké
Z analýzy vyplývá, že děti ve věku mezi pěti až 18 lety přišly o přibližně 35 procent vzdělání oproti běžnému školnímu roku. Největší deficity podle vědců souvisely s hromadným uzavíráním škol v první fázi pandemie, dodává Plus Jeden deň. Odnesly to především děti ze znevýhodněného prostředí a z chudších zemí světa. „Krize vzdělanosti je krizí rovnosti,“ cituje Plus Jeden Deň vedoucího vědeckého týmu Bastiana Bethausera. Největší problémy mají kvůli pandemii děti v matematice.
Naopak ve čtení potíže nejsou tak velké. Podle Betthausera to může být tím, že se čtením rodiče dětem mnohem lépe dokázali pomoci než s matematikou. Výsledky vědecké práce byly zveřejněny v časopise Nature Human Behivour, uvádí Plus Jeden Deň. Web Echo24 připomíná, že Česko patřilo v otázce zavíraní škol k „premiantům“, a proto může být zaostávání v základních dovednostech u českých dětí častější.
Problémy se nevyhnuly ani těm nejmenším
Nedostatek kontaktu s vrstevníky, změna životního stylu, omezení fyzického pohybu či vysedávání u obrazovek mohly vést dokonce ke zhoršení psychického zdraví, uvádí Echo24. Jedna studie zveřejněná v časopise The BMJ také ukázala, že problémy čekají i na děti, které se během pandemie narodily. Odborníci zkoumali více než 300 „pandemických“ dětí ve věku jednoho roku, uvádí Echo24. Rodiče podávali zprávu o pohybu, schopnosti uchopit menší předměty, znalosti vlastního jména i schopnosti zamávat na rozloučenou.
Vědci vše poté porovnali s dřívějšími výzkumy dětí, které se nenarodily v pandemii. Ukázalo se, že „pandemické“ děti se dokázaly více pohybovat, ale naopak v komunikačních schopnostech zaostávaly. „Lockdowny mohly omezit rozsah slyšeného mluvení i možnost vidět mluvící tváře, stejně tak možnosti narazit na nové zajímavé věci, které by podněcovaly ukazování prstem, či sociální kontakt, který by vedl k potřebě naučit se mávat,“ cituje web Echo24 vysvětlení vedoucího pediatra Jonathana Hourihanea z dublinské Royal College of Surgeons.
Zkuste si, jak dobře ovládáte běžnou češtinu. Tenhle přehled zvládnou jen ti, kdo nad jazykem opravdu přemýšlí
Poznáte večerníčky podle pár vět bez jediné nápovědy? Nadprůměr zvládnou jen ti, kterým zůstaly v hlavě víc než znělky
Knihy z dětství za socialismu si vybaví skoro každý, ale co jejich autoři? Tady se ukáže, jak hluboké ty vzpomínky opravdu jsou
Věci, které byly symbolem luxusu před rokem 1989. Pokud uspějete, máte přehled lepší než většina Čechů
Zvládnete vyjmenovaná slova bez zaváhání? Úroveň prvního stupně, na které se většina dospělých nečekaně zadrhne
