NATO se vyjádřilo k případnému umístění vojáků na finském území
Severoatlantická aliance má nového člena. Finsko je od úterý 31. zemí, která se stala součástí vojenského paktu. Přináší to nutnost dalších rozhodnutí.
Ceremonie v Bruselu, a to včetně vztyčování finské vlajky, proběhla za přítomnosti finského prezidenta Sauliho Niinistöa, šéfa diplomacie Pekku Haavista a ministra obrany Antti Kaikkonena, píše web Plus Jeden Deň. Na akci nechyběl ani generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, který uvedl, že NATO nemá v plánu „bez souhlasu“ finské vlády rozmístit v zemi vojáky. Takové vyjádření šéf NATO prohlásil před začátkem dvoudenního jednání ministrů zahraničních věcí v sídle Aliance, dodává Plus Jeden Deň.
Helsinky se ještě nerozhodly
Kaikkonen na slavnostním ceremoniálu uvedl, že další úloha Finska, a to jako plnohodnotného člena „je další otázkou“, o které se bude diskutovat. Země má ale vstupem do Aliance bezpečnostní záruky NATO podle článku 5, a také se může účastnit všech setkáních a struktur vojenského paktu, připomíná web Plus Jeden Deň. Stoltenberg v té souvislosti připomněl, že tématem diskuze bude i přítomnost vojáků NATO v zemi. Podle generálního tajemníka ale v žádném státu nejde o „stálou přítomnost“ jednotek NATO, dodává Plus Jeden Deň.
Finsko se rozhodlo vstoupit do Severoatlantické aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Helsinky mají se zemí, se kterou sdílí více než 1300 kilometrů dlouhou hranici, špatnou zkušenost z minulosti. Web CNN Prima News připomíná, že Sovětský svaz napadl Finsko v roce 1939 bez vyhlášení války. Konfliktu se říká zimní válka a Finsko v něm ukázalo svou sílu, protože se sovětské jednotky setkaly se silným odporem, přestože měly početní i materiální převahu. Nakonec Sovětský svaz zvítězil.
Finsko muselo SSSR odevzdat 10 procent území
Přesto měla zimní válka na Moskvu drsný dopad. Říká se, že špatný výkon Rudé armády v konfliktu měl vést k rozhodnutí Adolfa Hitlera napadnout Sovětský svaz, píše web CNN Prima News. Finsko se dalo na stranu Německa a umožnilo i nacistické armádě útočit na Rusko z finské fronty. I proto nakonec Finsko po válce bylo nutné vyplatit Sovětskému svazu vysoké válečné reparace, uvádí CNN Prima News. Poté v zemi začala takzvaná finlandizace, tedy finská neutralita.
I proto se dosud Helsinky do NATO nehrnuly a spoléhaly na svou armádu, píše web CNN Prima News. Válka na Ukrajině vše změnila. NATO díky tomu posílilo o velkého spojence. Web Prima ZOOM upozorňuje, že Finsko má silnější dělostřelectví než Francie a Německo dohromady. K dispozici má nový člen Aliance také početnou armádu. V případě nouze může povolat až 280 tisíc lidí. V zemi navíc nadále platí povinná vojenská služba, a proto se považují Finové za nejodhodlanější evropský národ bránit svou zemi se zbraní v ruce, dodává CNN Prima News.
