Jaderné zbraně nejsou jen hrozba: Putin je ochoten zajít ještě dál

Rusko nadále eskaluje své vztahy se Západem. Napětí nyní obzvlášť zvyšuje rozhodnutí Moskvy rozmístit jaderné zbraně v sousedním Bělorusku.

Zdroj fotografie: Alexander Zemlianichenko/ Creative Commons / CC BY

K riziku použití nukleárních zbraní Ruskem se pro web Express vyjádřil bezpečnostní odborník Patrick Porter. Podle něj v případě Ukrajiny panuje mezi Západem a Ruskem „nerovnováha“. V té souvislosti připomněl, že zatímco Spojené státy, Velká Británie a další západní země, jež se postavily na stranu Kyjeva, nejsou do konfliktu přímo zapojeny, ruský prezident Vladimir Putin naopak do vítězství ve válce investoval téměř vše. Porter dokonce tvrdí, že Rusko je ochotno kvůli triumfu v sousední zemi „vykrvácet“.

Rusové jsou schopní všeho

„Jedním z problémů je nerovnováha odhodlání. Ať říkáme cokoli, Rusku záleží na Ukrajině víc než nám, protože tam nebojujeme, bojuje tam Rusko,“ cituje experta web Express. Podle něj bude Moskva v krajním případě ochotna udělat cokoli, včetně jaderného útoku. Ten by na základě Porterových předpokladů nejspíš cílil na některé menší ukrajinské město nebo přístav. Že by Rusko zaútočilo přímo na Kyjev či vojenskou základnu, si nemyslí. „Vsadil bych se, že to bude spíše takzvaný strategický úder, který se tolik nepoužívá ke zničení,“ uvedl pro web Express.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Přestože se o hrozbě jaderné války hojně mluví již od začátku konfliktu na Ukrajině, každý doufá, že by k tomu Putin nakonec nepřistoupil. Podle britského experta se nicméně využitím jaderné zbraně může Kreml snažit získat psychologickou výhodu. Dopady takového kroku by však byly nevratné. Jedna ze studií odhalila, že v případě nukleárního konfliktu mezi USA a Ruskem by v důsledku hladomoru zemřelo 75 procent populace, jak Události247 informovaly loni v srpnu.

I Porter pro web Express připustil, že použití jaderných zbraní lidé považují za šílené. I přes nesmyslnost takového kroku ale jeho zrealizování nemusí být vyloučené. Putin totiž dost možná jaderné zbraně nevyužívá jen jako hrozbu a je ochoten zajít ještě dál. „Jak Puti ukázal v únoru, to, že byste něco neměli dělat, neznamená, že to neuděláte. A tak si musíme představit okolnosti, za kterých by mohl být v pokoušení,“ řekl bezpečnostní odborník působící na univerzitě v Birminghamu pro Express.

I přes iracionalitu není takový krok vyloučen

Riziko použití jaderných zbraní se zvyšuje i kvůli nedávnému oznámení, že Moskva rozmístí své jaderné zbraně v sousedním Bělorusku. Jako první o plánech promluvil Putin a poté záměr potvrdil ruský velvyslanec v Bělorusku Boris Gryzlov, informuje web TN. NATO je kvůli tomu na pozoru, protože Bělorusko sousední hned se třemi členskými státy Severoatlantické aliance.

mpm:Pokud by Rusko nebo Bělorusko na Ukrajině použily taktické jaderné zbraně, riziko pro Česko by bylo prakticky nulové, řekla min.obrany Jana Černochová (ODS). „Pokud by se něco takového stalo, občané ČR nebudou žádným způs.ohroženi,“ ujistila v Otázkách Václava Moravce. (ČT) pic.twitter.com/AJ7L2QJpHu

— MatkaPředstavená (satirickoHumorněLegračníCvrliky) (@MatkaPredstave) April 2, 2023

Web TN připomíná, že taktické nukleární zbraně, která mají do Běloruska zamířit, mají relativně krátký dosah a jsou určeny hlavně k ničení jednotek a zbraní. Na rozdíl od těch strategických nejsou schopny zničit celá města. Přesto mohou cílit na Ukrajinu či členské země NATO. Server Express píše také o upozornění ruského laureáta Nobelovy cena za mír Dmitrije Muratova, kterého znepokojuje, s jakou obyčejností se v ruských médiích mluví o jaderných zbraních. Podle něj režim připravuje lidi na to, aby si mysleli, že jaderná válka není špatná věc.