Vratká židle pod Putinem: Jeho konec se nenávratně blíží. Šéf ukrajinských špionů odhalil, kdy zemře a kdo ho nahradí
Válka na Ukrajině se nevyvíjí podle ruských představ, což má stát postavení ruského prezidenta. Putin se zřejmě nedožije konce konfliktu.
Spekulace o odstranění šéfa Kremlu tentokrát přichází z Ukrajiny. Jak píše web TN, náčelník hlavního zpravodajského ředitelství tamního ministerstva obrany Kyrylo Budanov přišel s tím, že by byl zázrak, pokud se Vladimir Putin dožije konce rusko-ukrajinské války. „Není pravděpodobné, že by to přežil. Navíc už teď se v Rusku vedou intenzivní debaty, kdo ho ve vedení země vystřídá,“ cituje jeho slova web TN. Odstranění Putina z vysoké politiky totiž znamená podle Budanova smrt ruského prezidenta.
Putinův nástupce bude z jeho okolí
Události navíc mohou nastat ve velmi blízké době, píše server Mirror. Židle je pod šéfem Kremlu čím dál více roztřesená s tím, jak se ukrajinské armádě daří vytlačovat ruská vojska z okupovaných území. Budanov předpokládá, že Chersonskou oblast ovládnou Ukrajinci nejpozději na konci listopadu. Nejen neúspěchy ruských sil ale mohou vést ke konci Putina v čele Ruska. Od začátku invaze se spekuluje o jeho špatném zdravotním stavu. Mluví se o rakovině i Parkinsonově chorobě.
Potvrzovat to mají i viditelné změny ve vzhledu ruského prezidenta. I proto několik měsíců víří spekulace, kdo Putina nahradí, jak Události247 psaly zde. Experti mluví o několika osobách. Nejčastěji je skloňováno jméno generálního tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa. Je velmi blízkým spolupracovníkem šéfa Kremlu a zřejmě se tak nějakým způsobem na strategii ve válce na Ukrajině podílí. S Putinem sdílí názor, že Západ je nepřítel.
Další protesty nejsou vyloučeny
Mezi další adepty na ruskou hlavu státu se řadí také oligarcha Igor Sečin, který je také blízkým Putinovým spojencem, protože dříve pracoval v ruských tajných službách. Kromě nemoci a ruské elity může Putina z Kremlu dostat také lid. Obyvatelstvo je čím dál více nespokojenější, protože na Rusko tvrdě dopadají západní sankce. Není tak vyloučeno, že občané vyjdou do ulic a nenechají se zastrašit.
Ty Moskva použila k potlačení protestů, které se objevily po celé zemi v souvislosti s vyhlášenou částečnou mobilizací. Největší hněv měli vůči režimu obyvatelé chudých regionů obývaných etnickými menšinami, připomíná server iDnes. V Dagestánu tak vyšlo do ulic mnoho lidí, kteří volali „ne válce“. Došlo k násilným střetům s policisty a demonstranti byli pozatýkání. Celkem bylo po celém Rusku v souvislosti s protesty proti mobilizace zadrženo více než dva tisíce lidí, píše dále web iDnes.
