Putinův poskok Lavrov se vytočil do běla: Kritizoval EU, pustil se i do Petra Pavla
Mezi Ruskem a Evropskou unií se kvůli válce na Ukrajině prohlubuje napětí, které svým posledním výrokem umocnil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.
Ruský ministr zahraničí se snažil přesvědčit svět o nebezpečném vyzbrojování Evropy, upozorňuje web Čas. Má za to, že vyzbrojování probíhá „rekordní rychlostí“. Navíc se evropské společenství v jeho očích chová čím dál více agresivněji ve snaze zadržet Rusko. Lavrov také tento týden uvedl, že nemá pochybnosti o tom, že mezi Bruselem a Severoatlantickou aliancí je nyní „velmi malý rozdíl“, uvádí dále web Čas. V té souvislosti ruský šéf diplomacie připomněl nedávný podpis deklarace.
Lavrov překrucuje skutečnosti
Podle ruského ministra zahraničí se NATO zavázalo k zajištění bezpečnosti EU. Web Čas píše, že Lavrov zřejmě chtěl tímto poukázat na deklaraci z 19. ledna o „strategickém partnerství“, která označuje ruskou invazi na Ukrajinu za „nejzávaznější hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost za poslední desetiletí“. Je jasné, že takové negativní prohlášení vůči Moskvě se ruským zástupcům nelíbí. Lavrov ale přesto nemá nárok dezinterpretovat obsah celé deklarace.
Web Čas připomíná, že dokument zavazuje obě strany k užší spolupráci s tím, že Brusel i NATO přispějí k posilnění bezpečnosti v Evropě i mimo ni. V žádném případě se v deklaraci neuvádí, že Aliance je povinna zajistit bezpečnost sedmadvacítky. Je však jasné, kam tím šéf ruské diplomacie míří. Moskva zuří kvůli rozšiřování NATO. Na přibližování hranic Aliance si dlouhodobě stěžuje i ruský prezident Vladimir Putin. Mělo to být také jedním z důvodů, proč začal svou invazi na Ukrajinu.
Lavrov v rétorice pokračuje
Šéf ruské diplomacie v úterý uvedl, že vstup Finska do NATO dokazuje, že Aliance nikdy neměla v úmyslu se zastavit. Moskva naráží na to, že dlouhodobě volá po tom, aby se počet členů nezvyšoval. Zájem o vstup do NATO přitom narůstá. O členství společně s Finskem požádalo také Švédsko, které stále čeká na přijetí. Obě severské země se vzdaly své neutrality v reakci na válku na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko. Moskva si svou chybu ale připustit evidentně nechce.
Naopak pokračuje ve své kritické rétorice. Lavrov se opřel dokonce i do české hlavy státu. Nelíbila se mu zpochybňující slova českého prezidenta Petra Pavla ve vztahu k zájmu Číny usilovat o mír na Ukrajině. Podle ruského ministra zahraničí to neodpovídá činnosti „normálního politického představitele,“ píše web Novinky. Ke kritice své osoby se Pavel vyjádřil odmítavě. „Zrovna z úst ministra zahraničí Ruské federace, která se posledních několik let vůbec nechová jako normální stát, to zní opravdu zajímavě,“ cituje jeho slova web Seznam Zprávy.
