Podle Orbána je zbytečné, aby se na summitu EU projednávalo embargo na ruskou ropu. Maďarsko s ním nadále nesouhlasí
Maďarský premiér Viktor Orbán poslal dopis šéfovi Evropské rady Charlesi Michelovi. V něm upozorňuje, že jeho země nepodpoří navrhované protiruské sankce.
Jak připomíná server Al Jazeera, zvláštní zasedání Evropské rady proběhne ve dnech 30. a 31. května. Lídrové členských států Evropské unie ale zřejmě nebudou probírat další balíček sankcí proti Rusku. Důvodem je dopis maďarského premiéra Viktora Orbána, ve kterém uvedl, že pokládá za nepravděpodobné, aby jeho země do začátku summitu změnila názor na navrhované protiruské sankce, píše Al Jazeera. Součástí šestého balíčku trestů je totiž také zákaz dovozu ruské ropy do zemí EU.
Úsilí von der Leyenové není dostačující
Maďarsko je sice státem, který může, stejně jako Slovensko a Česko, dostat výjimku zajišťující odklad zákazu. Přesto s ropným embargem nesouhlasí. Přijetí sankcí přitom vyžaduje jednomyslnou podporu všech 27 států EU. Orbán trvá na tom, že řešení, které jeho země bude tolerovat, musí vzniknout ještě před zasedáním lídrů EU. „Jsem přesvědčen, že diskuse o sankčním balíčku na úrovni lídrů v případě neexistence konsensu by byla kontraproduktivní,“ cituje z dopisu adresovanému šéfovi evropské rady Charlesi Michelovi server Al Jazeera.
Zklamaná musí být z maďarského přístupu především šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která s návrhem na ropné embargo přišla. Jak nedávno Události247 psaly, právě ona se snažila celou záležitost vzít do svých rukou a osobně jela za Orbánem do Budapešti jednat. Ani to evidentně nebylo dostačující a situaci podcenila. Přitom, jak píše server Al Jazeera, von der Leyenová na CNBC prohlásila, že doufá, že ropné embargo bude vyřešeno během několika dnů. Maďarský odpor vůči protiruským sankcím ale není zřejmě možné zdolat tak rychle.
Maďarský strach
Jak píše server Euractiv, Maďaři podmiňují svůj souhlas s ropným embargem s výjimkou na čtyři roky a financemi ve výši zhruba 750 miliony eur na přestavbu své ropné infrastruktury. Podle ministra zahraničí Pétera Szijjárta navíc bude maďarská ekonomika potřebovat 15 až 18 miliard na zmírnění dopadů zákazu dovozu ropy z Ruska, uvádí Euractiv. Reakce Maďarska je docela pochopitelná, protože je na ruské ropě velmi závislé. A nejen na ní. Z Ruska Maďarsko dováží také téměř veškerý zemní plyn a jaderné palivo.
Podle experta na energetiku z Masarykovy univerzity v Brně Tomáše Vlčka má tak Maďarsko kvůli přijetí dalších sankcí strach. „Nemyslím, že jde o vydírání Evropské unie Maďarskem. Spíše bych řekl, že v pozadí maďarského chování je především strach z ruské reakce plynoucí z této nezdravé závislosti a z potenciálních dopadů na průmysl a obyvatelstvo země,“ vysvětlil pro server Euractiv. Jak připomíná server Al Jazeera, Orbán už neochotně podpořil i předchozí protiruské sankce. Tvrdí, že takové kroky více poškozují samotné státy EU než Rusko.
