Malé státy EU mohou být v budoucnu umlčeny. Německý kancléř chce zrušit právo veta

Jak informuje server Echo24, německý kancléř Olaf Scholz o naléhavějším a zvyšujícím se tlaku na ukončení „sobeckých blokád“ jednotlivých členských států Evropské unie napsal v článku zveřejněném v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung. „Pokud chceme být ve světě soupeřících velmocí i nadále slyšet, jednoduše si nemůžeme nadále dovolit národní veta, například v zahraniční policie,“ napsal Scholz. Jde tak o jasný signál hlavně pro menší země, které jsou součástí Evropské unie.

Souhlasí i Leyenová

Právě ty by nové pravidlo, které by neumožňovalo právo veta, znevýhodnilo. Evropští představitelé si ale stojí za svým. Podle kancléře Scholze, předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové či italského premiéra Maria Draghiho je nutné, aby se některé procesy uvnitř unie zjednodušily, píše dále web Echo24. Scholz například chce zrušit právo veta hlavně v otázkách zahraniční politiky, což zmínil už na posledním summitu EU.

iZdroj fotografie: Depositphotos

K výzvě omezit jednomyslné hlasování se připojila také šéfka Evropské komise Leyenová. Přestože Scholz ve svém komentáři neuvádí žádný konkrétní příklad, je možné odhadovat, co má na mysli. EU od začátku konfliktu na Ukrajině zaujala jasný postoj proti Rusku, které čelí ze strany unijních států sankcím. S některými opatřeními ale mělo problém například Maďarsko, které nesouhlasilo s ropným embargem uvaleným na Moskvu.

Podpora Ukrajiny zůstává

Budapešť, stejně jako Bratislava a Praha dostala nakonec výjimku kvůli silné závislosti země na ruské ropě. V případě zrušení práva veta by příště malé země měly daleko menší prostor pro vyjednávání. Scholz se ve svém článku vyjádřil také ke kritice Kyjeva, že Německo nezaujalo v ukrajinské krizi vůdčí pozici. Německý kancléř to odmítá a slibuje, že Ukrajinu bude jeho země nadále podporovat hospodářsky, humanitárně, finančně i zbrojně, jak píše dále Echo24.

Scholz také uvedl, že Německo plánuje předložit návrhy společné evropské migrační politiky, budování evropské obrany, technologické suverenity a odolnosti demokratického zřízení. Jak píše web Echo24, válka na Ukrajině přiměla Berlín k aktivnější zahraničně politické roli v globálním měřítku. Země využívá toho, že letos předsedá skupině západních ekonomik G7.