Prezident(ka) 2023: Zajímavá minulost kandidátů na Hrad a ještě zajímavější sponzoři kampaní
Prezidentské volby se rychle blíží a nastává proto nejvyšší čas poznat kandidáty na Hrad co nejvíce. Někteří se nemají zrovna čím chlubit.
Minulost člověk nezmění. Léty ověřená pravda, která dělá vrásky aktuálně i prezidentským kandidátům. Někteří z nich by především vymazali své spojení s KSČ. Týká se to těch největších favoritů, tedy šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a generála ve výslužbě Petra Pavla. U bývalého premiéra je tato skutečnost dlouhodobě známa a málokoho zřejmě ovlivní, ať už ve prospěch či neprospěch. U Pavla se ale spolupráce s totalitním režimem stala jedním z velkých témat prezidentské kampaně.
Nechybí zajímaví sponzoři
On sám ji bagatelizuje a tvrdí, že to byla nedílná součást jeho studia. Odmítá zároveň, že by jakkoli spolupracoval s StB. Na propojenosti Pavla s bývalým režimem se neshodnou ani přední historici, připomíná web Seznam Zprávy. Navíc některé hlasy veřejnosti mluví o tom, že to není důležité. Jako příklad dobrého charakteru generála uvádí jeho působení v Severoatlantické alianci, kde se stal předsedou vojenského výboru. Jde o druhou nejvyšší pozici v NATO, což rozhodně je Pavlovi ke cti.
Sympatické voličům také může být jeho rozhodnutí nepřijmout od žádného z podporovatelů částku vyšší než 3 miliony korun. Mezi jeho dárci by se přitom rozhodně našli tací, kteří by generála mohli výrazně podpořit. Ke sponzorům Pavla se například řadí spoluzakladatel Tipsportu Jaroslav Beran či zakladatel Mall.cz Ondřej Fryc. Naopak velmi štědré dary neodmítá další horká kandidátka na příští hlavu státu Danuše Nerudová. Ekonomku darem ve výši pěti milionů korun podpořil majitel drogerií Teta Martin Moravec.
Nerudová není Čaputová
Díky tomu Nerudová obdržela největší finanční dar v historii českých prezidentských kampaní. Moravec není jediným zajímavým podporovatelem bývalé rektorky Mendelovy univerzity v Brně. Mezi velké sponzory patří také investor Jiří Hlavenka či spoluzakladatel Partners Financial Services Petr Borkovec. Zřejmě vidí také její velké šance v tom, že je žena. Právě to se přisuzuje u Nerudové jako její velká výhoda, protože jí mnoho lidí přirovnává ke slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové. Ta se stala první ženou v nejvyšší funkci v sousední zemi.
Právě takový osud někteří předpovídají i bývalé rektorce. Naopak je také mnoho těch, kteří s tím nesouhlasí. „Vždycky jsem si myslela, a píšu to už dvacet let, že člověk má mít rád muže i ženy, dědečky i babičky, děti i zvířata, psy i kočky. Nikdy v životě nebudu podporovat někoho jen proto, že je žena. To pak vede k absurdním koncům. Rozhodující je osobnost a charakter, ne pohlaví,“ napsala na sociální síť Twitter spisovatelka a režisérka Monika Le Fay. Problémem může být i další skutečnost, na kterou upozornil politolog Lubomír Kopeček.
Problém, o kterém se nemluví
„Je to kandidátka, která může argumentovat tím, že je žena, což se ukazuje v drtivě mužském poli zájemců o prezidentskou funkci jako docela velká výhoda. Je sice bývalou rektorkou Mendelovy univerzity, ovšem tady hrozí trochu problém. Zatím, pro mě překvapivě, zůstává stranou pozornosti fakt, že v čele univerzity byla v době, kdy se v jejích útrobách zrodil největší plagiátorský skandál od aféry s plzeňskými právy. Spoluodpovědnost za to Nerudová nepochybně nese,“ uvedl v rozhovoru pro web Deník.
Zdá se tak, že ani Nerudová není bez čisté minulosti a měla by veřejnosti, co vysvětlovat. Naopak jasnou minulost bez výrazných pochybení má za sebou senátor Pavel Fischer, o kterém se také mluví také jako o jednom z kandidátů, kteří mají velké šance. Navíc je adeptem zkušeným, protože o post hlavy státu se ucházel už v roce 2018. Transparentní jsou také jeho názory, které by chtěl uplatňovat v prezidentském úřadu. Nejmenoval by například premiérem člověka, který by byl trestně stíhán a zrušil by bezpečnostní kontroly na Hradě.
Právě Fischerova otevřenost ale nakonec může být tím, co mu uškodí. Několikrát se například kontroverzně vyjádřil k homosexuálům, což mu řada lidí vyčítá. Jaký vliv to nakonec bude mít na voliče, zjistí Česko už za dva měsíce. První kolo prezidentských voleb se uskuteční 13. a 14. ledna. O přízeň veřejnosti bude usilovat celkem 21 kandidátů, kteří podali do voleb včas přihlášku, jak píše ČTK.
