Kolem skartovaných tajných zpráv se objevují nové skutečnosti. Úřednice spěchaly, měly totiž od Mynáře krátkou lhůtu

Nová zjištění ukazují, proč Hrad pospíchal se skartací utajovaných informací. Úřednice byli v časovém presu kvůli nařízené práci z domova.

i Zdroj fotografie: David Sedlecký / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Informace o skartaci tajné zprávy týkající se výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích vyšly na povrch v momentě, když policie chtěla prověřit, jestli na dokumentech nejsou otisky prstů nebo DNA nějakých nepovolaných osob. Jak Události247 informovaly, detektivové chtěli v lednu zjistit, jestli do tajné zprávy určené pro prezidenta Miloše Zemana nenahlížely osoby, které nemají bezpečnostní prověrku. To v té chvíli ale nebylo možné odhalit, protože zpráva byla zničena už na konci loňského listopadu.

Podivný spěch

Pokyn ke skartaci dal 29. listopadu 2021 hradní kancléř Vratislav Mynář. Na likvidaci tajných dokumentů dal skartační komisi dva dny. Dvě úřednice musely tak rychle zničit stovky složek, jak píše server SeznamZprávy. Skartovány totiž byly veškeré dokumenty z let 2013 až 2017. Navíc byly zlikvidovány i dvě zprávy z roku 2021, přestože nepodléhaly skartaci a měly tak ještě zůstat několik let v archivu. Zaměstnankyně bezpečnostního odboru, které skartaci prováděly o tom okamžitě informovaly ředitele administrativní sekce Jana Nováka, uvádí SeznamZprávy.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Skartace

Pochybení zapsaly úřednice také do protokolu. „Plněním pokynu vedoucí KPR (Kanceláře prezidenta republiky), že má být v co nejkratší době zničeno co nejvíce utajovaných dokumentů z let 2013–2021, došlo omylem ke zničení dvou důvěrných dokumentů došlých do kanceláře v roce 2021, kterým skartační lhůta vyprší až v roce 2023,“ cituje server SeznamZprávy z protokolu. Nabízí se tak logická otázka, proč Mynář se skartací tolik pospíchal a dal úřednicím k provedení jen dva dny. Odpověď je velmi jednoduchá.

Kancléř bez prověrky

Pracovnice měly o dva dny později nastoupit na homeoffice a nemohly by tak v v blízké době pokyn provést. Přesto v celé věci zůstává ještě několik otazníků. Proč dal Mynář pokyn ke skartaci i u dokumentu o výbuchu ve Vrběticích a proč tak naléhal na rychlost. Jasnou odpověď může dát jen sám kancléř. Spekulace jsou ale nasnadě vzhledem ke skutečnosti, že ke skartaci došlo na konci listopadu a v lednu chtěla tajnou zprávu prověřovat policie v souvislosti s otisky prstů osob, které nemají prověrku. A tu nemá například právě hradní kancléř.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Výbuch ve Vrběticích

Kvůli tomu je hlava státu také dlouhodobě kritizována. V roce 2013 při svém prvním nástupu do funkce prezident Zeman totiž tvrdil, že je Mynářovou povinností o prověrku požádat, „jinak mu hrozí ztráta místa kancléře“. Národní bezpečnostní úřad ale kancléři v roce 2015 prověrku odmítl udělit, kvůli čemuž následně Mynář podal na úřad správní žalobu. Tu v roce 2019 stáhl s odůvodněním, že se obává spravedlnosti procesu Hrad pak oznámil, že pro výkon funkce kancléři plně dostačuje současná prověrka na stupeň vyhrazené.

Diskuze Vstoupit do diskuze
149 lidí právě čte
Daniel Procházka
Autor článku

Daniel Procházka

Zobrazit další články
Jak z obyčejné pánve udělat nepřilnavou: Stačí trocha oleje a přibližně hodina času. Jídlo se na ni už nikdy nepřichytí
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Nápoj, který dokáže zbavit špatného cholesterolu a chronických onemocnění. Skládá se z obvyklých surovin
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Proč královské ženy odpradávna musely rodit před velkým davem lidí: Některé kvůli tomu málem přišly o život
ArmádníZpravodaj.cz
ArmádníZpravodaj.cz
„K zemi půjdou jako kachny“, nové rychlopalné dělo je zabijákem stíhaček, dronů i plavidel. Doplní ho nezastavitelná raketa