Ropa je levnější než před válkou, situace na pumpách tomu ale neodpovídá. Co s tím bude dělat naše vláda?

Ceny benzínu a nafty pro spotřebitele neodpovídají reálné situaci na trhu. Čerpací stanice si stanovily v červenci nepřiměřeně vysoké marže.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Válka na Ukrajině, která začala 24. února, způsobila velký poplach i na burze s ropou. Její cena rapidně stoupla, což se projevilo i na rekordních hodnotách na čerpacích stanicích. Kritická situace ale v poslední době polevila a cena ropy se dostala na nejnižší úroveň od 21. února. Jak píše server Novinky, důvodem jsou obavy, že hospodářský útlum ve Spojených státech a v Evropě sníží poptávku po palivech. Během čtvrtku tak cena ropy Brent klesla na 93,60 dolaru za barel, uvádí Novinky.

Zásoby větší než byl předpoklad

Trh snížením o 3,3 procenta zareagoval i na zprávu amerického vládního Úřadu pro energetické informace, že zásoby ropy v USA minulý týden vzrostly o 4,5 milionu na 426,6 milionu barelů. Analytici přitom původně předpovídali pokles o 600 tisíc barelů, píší Novinky. Zásoby se zvýšily v USA také u benzínu, a to o 200 tisíc barelů. Na menší poptávku ropy reaguje také skupina producentů ropy OPEC+, která ve středu oznámila, že v září zvýší celkovou úroveň těžby jen o 100 tisíc barelů denně.

Zdroj fotografie: Flickr

Snižování ceny ropy je ale na čerpacích stanicích viditelné velmi pomalu. Důvodem jsou zřejmě vysoké marže petrolejářů a čerpadlářů. To potvrzují i kontroly ministerstva financí, podle kterých marže v červenci přesáhly průměrnou úroveň loňského roku a výrazně se odpoutaly od květnových a červnových výsledků, jak píše ČTK. Podle mluvčího resortu Tomáše Weisse tak ministerstvo apeluje na asociace petrolejářů a velké čerpací stanice, aby „se marže vrátily zpět na akceptovatelnou úroveň.“

Stát nástroje nevyužívá naplno

Jestli se k takovému kroku nakonec uchýlí, není jasné. Pro řadu lidí jsou přitom ceny na čerpacích stanicích extrémně vysoké a výrazně negativně zasahují do rozpočtu domácností. Stát s tím ale očividně nehodlá příliš dělat. Došlo sice ke snížení spotřební daně z pohonných hmot, ale opatření platí jen do konce září, připomíná ČTK. Do té doby chce také ministerstvo financí pokračovat v kontrolách marží.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Tím to ale zjevně končí. Další kroky podle mluvčího Weisse ministerstvo přijme až v případě, že by výsledky kontrol ukázaly, že pro nepřiměřeně vysoké marže neexistuje důvodné vysvětlení. Resort může v takovém případě regulovat cenu stanovením maximální výše marže. Jak připomíná ČTK, ceny paliv jsou aktuálně výrazně dražší než loni. Benzín má cenu vyšší v průměru o 10,63 koruny na litr a diesel dokonce o 13,46 koruny na litr.