Obnova poválečné Ukrajiny bude Západ stát biliony korun. Inspirací bude Marshallův plán
USA v roce 1948 nabídly Evropě pomoc s obnovou po druhé světové válce. Po letech se Marshallův plán může využít znovu, tentokrát na Ukrajině.
Ruská invaze na Ukrajinu nezpůsobuje jen ztráty na lidských životech, ale také obrovské materiální škody. Ty nyní dosahují zhruba 3 bilionů korun, a proto západní politici vymýšlí plány na obnovu země, informuje web TN. Inspiraci přináší Marshallův plán, který byl použit v Evropě po druhé světové válce. Web TN připomíná, že pomoc USA tenkrát odmítly pouze země pod vládou tehdejšího Sovětského svazu. Nyní by měl plán vyřešit problémy s obnovou Ukrajiny.
Biliony korun budou nutností
Potřeba bude zhruba 17 bilionů korun, uvádí TN. Asi 40 procent z této částky poskytnou USA, Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Dalších 40 procent získá Kyjev prostřednictvím půjček od západních zemí a 20 procent mají pokrýt soukromí investoři, dodává TN. Úkol to bude nelehký. Web Euroactiv píše, že zásadní bude hlavně obnova průmyslu, který je srdcem ukrajinské ekonomiky.
Poválečná rekonstrukce však může být také příležitost, zejména pro zelenou vlnu. Nové technologie by například mohly pro výrobu oceli využívat elektřinu a vodík namísto neekologického uhlí, píše Euroactiv. Na Ukrajině má být velký potenciál také pro solární a větrnou energii. Díky správné technologii a investicím by se Ukrajina mohla stát významným výrobcem a dodavatelem zelené energie na evropské energetické trhy.
Velký zájem na obnově Ukrajině bude mít hlavně Evropská unie, protože země by se mohla v budoucnosti stát její součástí. Rozhovory o členství by měly začít už letos, jak v sobotu uvedla předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. „Budoucnost Ukrajiny je v Evropské unii,“ cituje její slova web Novinky.
Vstup do EU nebude hned
Některé členské země jsou ale k možnému vzpamatování Ukrajiny z války skeptické. Upozorňují třeba na nezbytné demokratické a protikorupční reformy, připomínají Novinky. Metsolaová patří v Bruselu k těm, kteří si myslí, že nutné reformy je možné urychlit. Jak ale píše web Novinky, Ukrajina získala postavení kandidátské země teprve loni v létě. Proces vstupu do evropského společenství přitom trvá déle než 5 let. Německý kancléř Olaf Scholz nedávno upozornil, že Ukrajina nedostane žádné zvláštní podmínky, jak psaly Události247 v únoru.
Někteří ukrajinští politici přesto nezmírňují svůj optimistický pohled a věří, že jejich země vstoupí do EU už v roce 2026. Odborníci však mají jiný názor. „To je totálně nerealistické. Řada členských zemí zaúkolovala Komisi, protože Evropská komise je tady pro členské státy, aby zmírnila ten ukrajinský optimismus. Toho, co Ukrajina musí udělat, je spousta. Korupce je obrovským problémem,“ uvedl pro web iRozhlas Ondřej Houska. Připomněl také, že Ukrajina byla před válkou podle mezinárodních organizací zkorumpovanější zemí, než Rusko.
