Ruský dokument odkrývá Putinovy plány s další evropskou zemí

Za tajným plánem, jak další evropskou zemi destabilizovat, má stát ruská bezpečnostní služba FSB, píše web CNN. K dosažení svého cíle má mít Putin připraveny všechny nástroje. Od podpory proruských skupin, přes využívání pravoslavné církve. Dokonce chce prý vyhrožovat přerušením dodávek zemního plynu, uvádí dále web CNN. Jedná se o relativně nový pětistránkový dokument, který se dostal na veřejnost, informuje server Forum24. Důvod, proč se snaží Rusko destabilizovat Moldavsko je zřejmý.

Důležitost Podněstří

Moskva nemá zájem, aby Kišiněv pokračoval v příklonu k Evropské unii či k Severoatlantické alianci. Naopak hodlá usilovat o to, aby země byla zcela závislá na ruském plynu a Moskva díky tomu mohla posilovat svůj vliv, uvádí web Forum24. Plán s názvem „Strategické cíle Ruské federace v Moldavské republice“ jednoduše vysvětluje, jak během deseti let dostat bývalou sovětskou republiku do sféry vlivu. V dokumentu se například píše o rozdmýchávání sociálního konfliktu či zabránění Kišiněvu v plánu získat vliv v separatistické oblasti Podněstří.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Cíle rozdělila FSB do časových horizontů. V rámci krátkodobých mělo Rusko usilovat v zemi o „podporu moldavských politických sil prosazujících konstruktivní vztahy s Ruskou federací“ a „neutralizaci iniciativ Moldavské republiky zaměřených na odstranění ruské vojenské přítomnosti v Podněstří“. Ve střednědobém horizontu mělo dojít k „opozici vůči spolupráci mezi Moldavskou republikou a NATO“, uvádí CNN.

Moskva plán popírá

Za dlouhodobý cíl si pak FSB stanovila „vytvoření stabilních proruských skupin v moldavských politikých a ekonomických elitách“ a „vytvoření negativního postoje vůči NATO“, dodává CNN. Kreml existenci dokumentů popírá. „Nevylučuji, že se jedná o další falešný lán. Rusko vždy bylo a zůstává otevřené budování dobrých sousedských, vzájemně výhodných vztahů, a to i s Moldavskem,“ cituje mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova web Fórum24. Naopak pravost dokumentu potvrdil moldavský premiér Dorin Recean.

Web Aktuálně připomíná, že Rusko mělo v nejchudší evropské zemi do roku 2020 velký vliv. Zvolením proevropské prezidentky Mai Sanduové se však vše změnilo. Později byla zvolena také prozápadní vláda. Navíc dokument nepočítal s invazí na Ukrajinu, která změnila náladu v celé Evropě vůči Rusku. I Kišiněv v loňském roce potvrdil svůj příklon k Západu. Brusel se za to Moldavsku odvděčil udělením kandidátského statusu do EU, díky čemuž byly zemi zajištěny například dodávky plynu během zimního období, uvádí Aktuálně.