Lidskoprávní organizace se předhánějí v úsilí, jak docílit rovnosti platů. Ženská práva ale potřebují podporu v daleko důležitějších oblastech.
Zrovnoprávnění žen je pro Západ důležité téma. Existuje nespočet organizací, které bojují za stejné postavení žen v politice, v zaměstnání, v podnikání, ale také ve sportovním či uměleckém světě. Často je ve všech odvětvích terčem kritiky hlavně odměna, která je většinou menší než u mužů. Západní svět ale v této otázce rozhodně za několik posledních let výrazně pokročil. Nedávno hráčky amerického fotbalového národního týmu vybojovaly novou kolektivní dohodu, která jim zaručí stejné finanční odměny jako mají muži, píše server A2larm.
Sportovní svět na dobré cestě
Úspěšný boj za rovné odměny může rozhodně inspirovat i jiné ženy ve sportu, protože stejné peníze pro obě pohlaví nejsou ještě zvykem. Přesto existují již státy, které se vydaly v této oblasti na rovnoprávnou cestou. Jak píše server Iurium, rovné odměňování pro ženy i muže ve fotbalu má například Island, Nizozemí, Norsko, Finsko, Austrálie, ale také Nigérie a Brazílie. Z velké části jde o západní země, které na zrovnoprávnění obou pohlaví apelují ve všech oblastech. V rámci Evropské unie jsou velkým tématem v posledních letech stejné mzdy pro muže i ženy.
Mezi jednotlivými státy EU ale existují značné rozdíly, jak upozorňuje server Europa. Stále tak v rámci celé EU vydělávají ženy v průměru o 16 procent méně než muži. Mnoho lidí to stále vnímá jako velký problém. Je to ale skutečně tak? Opravdu je tím nejvážnějším problémem žen fakt, že mají nižší platy? V celosvětovém kontextu rozhodně ne. Stačí si připomenout, jak žijí ženy v arabských zemích. Jak píše server Dotyk, někde ženy musí být zahaleny od hlavy k patě a kamkoliv jdou musí mít mužský doprovod.
Malé pokroky v arabském světě
Důvodem není náboženství. Korán nenařizuje potlačování ženských práv. Podle Manjura Hossaina Patoariho z Univerzity v Bangladéši bylo drsné zacházení s ženami v arabském světě běžné už před příchodem islámu, píše Dotyk. Naopak Korán ženská práva prosazuje. Na to upozorňují i aktivistky ze Somálska. „Somálské odbornice dokážou v právu šaría najít důvody, proč je důležité, aby se vzdělávaly jak chlapci, tak dívky,“ cituje Hossaina server Dotyk. Proč tedy více světové humanitární a lidskoprávní organizace neapelují na rovnost mužů a žen i v tomto světě?
O svá práva musí bojovat samy ženy v arabských státech. Příkladem je aktivista Ludžajn Hazlúlová ze Saúdské Arábie, která strávila tři roky ve vězení. Usilovala o zrušení poručnického systému a chtěla, aby saúdskoarabské ženy mohly řídit, píše server iDnes. Její hnutí nakonec dosáhlo svého cíle a ženy v Saúdské Arábii už mohou čtyři roky řídit. S pomocí západních lidskoprávních organizací to ale mohlo být třeba mnohem dříve. Bez věznění a bez mučení.