Rusko chce více promlouvat do bezpečnostního uspořádaní Evropy. Postsovětský spolek se má stát protiváhou NATO
O intenzivnějším vlivu Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti informoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Shoda měla padnout na květnovém summitu.
Obsah článku
Jak připomíná server TN, Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB) tvoří kromě Ruska také Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Zástupci zemí se v květnu sešli na společném summitu a shodli se na tom, aby spolek hrál v euroatlantickém bezpečnostním systému mnohem větší roli, jak informuje agentura TASS. „Probíhá vášnivá debata o tom, jak implementovat rozhodnutí o zajištění nedělitelné bezpečnosti, přijatá na summitu OSKB. Je to jedna ze základních otázek,“ cituje vyjádření šéfa ruské diplomacie web TN.
Rozšiřování NATO
Ze spolku, který tvoří postsovětské země, se tak má stát protiváha k Severoatlantické alianci (NATO). Podle ruského ministra zahraničí si tato organizace nárokuje „výjimečnou roli v bezpečnostním systému v euroatlantickém regionu“, píše TN. A tomu chce zřejmě Rusko zabránit. Není se co divit, protože NATO se hodlá rozšiřovat, a to se Moskvě z pochopitelných důvodů nelíbí. Obzvlášť, když do Aliance chce vstoupit stát, který má s Ruskem hranici dlouhou 1300 kilometrů. Finsko podalo přihlášku do NATO společně se Švédskem minulý měsíc.
Hladký vstup do Aliance narušuje ale nesouhlas Turecka. Pokud se podaří názor Ankary zvrátit, NATO rozšíří státy, které si po desetiletí udržovaly vojenskou nezávislost. Reakce Ruska se tak nabízí. „OSKB se bude rozvíjet v závislosti na potřebách, které vyvstanou. Ne každému se to bude líbit, včetně našich kolegů z NATO,“ cituje Sergeje Lavrova server TN. Rusko přitom zřejmě nechce chápat, že stávající situaci způsobilo samo. Severské státy chtějí vstoupit do NATO kvůli obavám vzniklým z války na Ukrajině, uvádí TN.
Ukrajinský útok
Moskva sice dlouhodobě tvrdí, že Aliance s ní odmítá jednat o bezpečnostních zárukách. Server TN ale připomíná, že od roku 2002 existovala Rada NATO-Rusko. Fungování bylo přerušeno až poté, co Rusko anektovalo v roce 2014 ukrajinský poloostrov Krym. Změny v této oblasti se kvůli válce na Ukrajině očekávat nedají. Naopak zřejmě napětí mezi oběma stranami ještě vygraduje. Důvodem je také podpora Západu Ukrajině.
Díky zbraním, které země NATO Kyjevu dodávají jsou Ukrajinci schopni s Ruskem plnohodnotně bojovat. Důkazem jsou poslední informace z bojiště. Jak píše server CNN Prima News, v Záporožské oblasti Ukrajinci zaútočili na sklad ruské těžké techniky. Za činem stojí 45. dělostřelecká brigáda, která minulý měsíc dostala od Západu nové moderní houfnice. Právě převaha v dělostřelecké síle má podle expertů přinést zvrat ve válce ve prospěch Ukrajiny.
