Rusko podle Putina nemá na výběr. Musí brát ohled na jaderné kapacity NATO

Web Čas píše o neděleních slovech šéfa Kremlu, který odůvodňoval své rozhodnutí pozastavit účast Ruska na Dohodě o snížení počtu strategických zbraní (Nová dohoda START) uzavřenou se Spojenými státy. Podle Putina neměla Moskva jinou možnost. „Když všechny vedoucí země NATO vyhlásily, že jejich hlavním cílem je způsobit nám strategickou porážku…, jak můžeme za takových podmínek ignorovat jejich jaderný potenciál?“ cituje web Čas slova ruského prezidenta.

Obvinění Západu

Rusko podle Putina neplní závazky plynoucí z dohody Nový START kvůli tomu, že chce pro svou zemi „zajistit bezpečnost a strategickou stabilitu“. Putin oznámil pozastavení účasti Ruska na Dohodě o snížení počtu strategických zbraní ve svém projevu minulý týden, jak Události247 psaly ve středu. Již tehdy uvedl, že důvodem je chování Západu. V neděli označil konfrontace se Západem kvůli válce na Ukrajině za existenční bitvu o přežití Ruska a ruského lidu, píše ČTK.

Zapadá to do jeho posledních prohlášení, kdy se snaží vzbudit dojem, že Západ ohrožuje skrz válku na Ukrajině samostatnou budoucnost Ruska. NATO a Západ podobné obvinění odmítají a zdůrazňují, že se pouze snaží pomoci Ukrajině bránit se, dodává ČTK. Šéf Kremlu ale dodávky zbraní Kyjevu vnímá jako účast na konfliktu, protože Severoatlantická aliance za zbraně nedostává peníze. Tím se podle Putina stává Západ spoluviníkem údajných zločinů Ukrajiny, uvádí dále ČTK.

Protichůdná rétorika

Ruský prezident také obvinil Západ, že chce zničit Rusko a získat nad ním kontrolu tím, že se ho snaží rozdělit na malé časti. Podle něj proto nemusí ruský národ přežít jako jednotný, píše web Čas. To zcela popřel ve svém úterním projevu v Polsku americký prezident Joe Biden. Uvedl, že se Spojené státy a evropské země nesnaží ovládnout ani zničiti Rusko. „A miliony ruských občanů, kteří chtějí žít v míru se svými sousedy, nejsou naši nepřátelé,“ cituje šéfa Bílého domu web Čas.

iZdroj fotografie: Depositphotos

ČTK připomíná, že válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko loni 24. února. Za tu dobu podle údajů OSN zemřelo minimálně 8 tisíc civilistů, včetně stovek dětí. Jedna z nejtragičtějších událostí nastala ve městě Buča nedaleko Kyjeva, kde po odchodu ruských jednotek zůstala v ulicích mrtvá těla civilistů. Celkem bylo objeveno zhruba 500 zavražděných, připomíná ČTK. Ukrajina proto Rusko obviňuje z válečných zločinů.