Putin opět mluvil s Macronem. Ve dvouhodinovém telefonátu se francouzská hlava státu snažila Putina přesvědčit o míru
Francouzský prezident Emmanuel Macron se se svým ruským protějškem telefonicky spojil po více než měsíci. Tématem byla opět Ukrajina.
Jak informuje server BBC, šéf Kremlu Vladimir Putin měl v rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem uvést, že Rusko je otevřené vést s Ukrajinou dialog. Ruský prezident měl během dvouhodinového rozhovoru dát také Západu jasný recept, jak válku na Ukrajině ukončit. Dále návod jak uplatnit svůj vliv na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a přestat Kyjevu dodávat zbraně.
Macron jako vyjednavač
V prohlášení Kremlu k telefonickému rozhovoru zaznělo opět také obvinění vůči ukrajinským silám, že spáchala válečné zločiny, když bombardovala města na východní Ukrajině. Přitom, jak připomíná BBC, Ukrajina jakékoli ostřelování obytných oblastí v částech ovládaných proruskými separatisty odmítá. Naopak z páchání zvěrstev je obviňuje Rusko. Jako jeden z nejhorších činů ruské armády je považován masakr v Buči.
Po odchodu ruských jednotek byla ve městě blízko Kyjeva nalezena mrtvá těla civilistů v ulicích a masové hroby v okolí. Jak připomíná server iDnes, právě po těchto událostech linka mezi Kremlem a Elysejským palácem utichla. Po svém znovuzvolení francouzským prezidentem se ale Macron evidentně znovu pouští do diplomatických vyjednávání o urovnání rusko-ukrajinského konfliktu. Francouzská hlava státu měla Putina vyzvat k ukončení invaze.
Při útoku na divadlo mohly zemřít stovky lidí
Prohlášení Elysejského paláce také uvádí, že Macron je připravený dosáhnout mírového řešení, které bude respektovat suverenitu Ukrajiny. Francouzský prezident měl zároveň Putina požádat o umožnění evakuace v Mariupolu. Město na jihovýchodě Ukrajiny čelí od začátku invaze nejintenzivnějším bojům a udál se tam jeden z nejsmrtelnějších útoků proti civilistům, jak informuje ČTK. Podle agentury AP při březnovém ruském bombardování divadla v Mariupolu zemřelo 600 lidí.
Pokud se takové číslo potvrdí, bude to téměř dvojnásobek dosud uváděných obětí. AP vychází při svých propočtech z výpovědí 23 přeživších. V minulosti kulturní budova je aktuálně v troskách a její okolí kontrololují ruské síly. Jak připomíná ČTK, video pořízené ruskými státními médii neukazuje uvnitř budovy žádná těla, a tak se přeživší domnívají, že je Rusové odstranili. Bude tak těžké jakkoli prokazovat, kolik lidí při útoku opravdu zemřelo.
