Putinovy ambice zdaleka nekončí Ukrajinou. Chystá se na nevídanou akci, kterou chce Západu vytřít zrak
Ruský prezident se i přes aktuální neúspěchy ve válce na Ukrajině nehodlá vzdát. Ne náhodou tak zřejmě Rusko změnilo názor i na pokračování spolupráce na oběžné dráze.
Obsah článku
Moskva se bude podílet na činnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) až do roku 2028, informuje web ČT24. Rusko se přitom mělo začít z mezinárodního projektu na oběžné dráze Země stahovat už po roce 2024. Tento plán potvrdil v červenci ředitel ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov, píše dále ČT24. Konec Moskvy v ISS ale tehdy vyvolal pobouření. Někteří dokonce předpovídali konec celého projektu. „Stanice bez Ruska nemá smysl,“ cituje Jana Wörnera, někdejšího šéfa Evropské vesmírné agentury (ESA), web iDnes.
Nebezpečí ve vesmíru
Další odborníci ale upozorňovali na to, že by Moskva neměla kam poslat své kosmonauty. Rusko sice už v minulosti oznámilo, že chce vybudovat vlastní stanici, ale to bude trvat ještě mnoho let. Nakonec tak došlo ke změně názoru šéfa Roskosmosu a Rusko bude součástí ISS až do roku 2028. Někteří si možná oddechli, že se situace kolem budoucnosti stanice uklidnila, zároveň ale rostou i určité obavy. Změnou postoje může Moskva sledovat i jiné zájmy.
Už v prvních dnech války na Ukrajině se objevily spekulace, že se ruská armáda může zaměřit i na vesmír. Jak píše web iDnes, poškodit by mohla satelity, aby přerušila komunikaci a služby amerického polohovacího systému GPS. Ohroženy mohou být vládní i komerční družice. K sestřelení jednoho satelitu přitom došlo už v loňském roce. Jak uvádí web iDnes, dne 15. listopadu 2021 provedlo Rusko test protisatelitní zbraně, při kterém zničilo nefunkční družici Celina nacházející se na oběžné dráze od roku 1982.
Putin musí být zastaven
Není tak vyloučeno, že v případě vyostření konfliktu mezi Ruskem a Západem by mohlo dojít i na hvězdné války. Vesmír totiž hraje v aktuálním konfliktu velkou roli, což potvrdil pro web iRozhlas Scott Pace, ředitel amerického Space Policy Institute a bývalý pracovník NASA. „Válku na Ukrajině bych popsal jako první válku, která se přenáší online na sociálních sítích. A vesmír v tom hraje důležitou roli: lidé fotí, natáčí a sdílí videa, díky Starlinku zůstali Ukrajinci připojení k internetu, spojenci sdílí s Ukrajinci informace získané právě z vesmíru,“ vysvětlil.
Přestože Západ pokračuje v rámci ISS s Ruskem ve spolupráci, v ostatních programech již propojení podle něj skončilo. Je nutné, aby Putin viděl, že ruská invaze na Ukrajinu má dopad na vše ostatní a svou rozpínavost zastavil. „Mylně jsme se domnívali, že jeho ambice jsou omezené. Nyní vidíme, že limity nemají. Mohou se rozšířit také do Polska, pobaltských států, nebo dokonce Německa,“ vysvětlila možné další kroky ruského prezidenta pro Deník N historička Anne Applebaumová. Podle ní Putin cítí nostalgii po sovětském impériu.
