Hovor se Zelenským zřejmě nic neznamená. Čína si opět notuje s Putinovým Ruskem

K Rusku se kvůli válce na Ukrajině většina zemí otočila zády. Přesto Moskvě zůstává nadále jeden velmi důležitý spojenec.

Zdroj fotografie: The Presidential Press and Information Office / Creative Commons / CC BY

Web TN informuje, že Rusko s Čínou budou společně vymáhat námořní právo. Reagují tím na vstup Finska do Severoatlantické aliance. Díky tomu totiž NATO posílilo svou přítomnost v Arktidě. Moskva a Peking se proto dohodly na spolupráci v okolí severního pólu. Všemu předcházelo dvoudenní jednání mezi zástupci čínské pobřežní stráže a ruské tajné služby FSB. Web South China Morning Post píše, že obě strany se sešly v ruském Murmansku, tedy blízko hranic s Norskem a Finskem.

Velmoci posílají jasný signál

„Budeme se aktivně zasazovat o spolupráci ve vymáhání námořního práva, spojíme síly při budování námořní komunity a vynaložíme veškeré úsilí, aby to bylo prospěšné komplexnímu strategickému partnerství v nové éře spolupráce mezi Čínou a Ruskem,“ cituje ze společného memoranda obou velmocí web TN. Nešlo však o dohodu, která by se objevila znenadání. Předběžné črty dokumentu už dříve vyjednaly hlavy obou zemí. Si Ťin-pching v březnu navštívil Putina v Moskvě.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Společné notování Číny a Ruska navíc není žádnou novinkou. Web TN připomíná, že už loni oba státnici podepsali prohlášení, které mluvilo o „partnerství bez hranic“. Výhodu z nové dohody má mít hlavně Čína, která posílí svou pozici v Arktidě. Naopak Rusko podle odborníků dává tímto postupem najevo, že na zajištění bezpečnosti v Severním ledovém oceánu nestačí, uvádí web TN. Není se čemu divit. Kromě Finska požádalo o vstup do NATO také Švédsko. Obě země se vzdaly své neutrality v reakci na válku na Ukrajině.

Záměry Číny jsou přitom dlouhodobě nejasné. Vedle spolupráce s Ruskem také udržuje kontakty se západními zeměmi. Kromě toho podniká kroky k tomu, aby válčící země začaly jednat o míru. O jejím únorovém mírovém plánu psaly Události247. Ve středu pak čínský prezident při telefonickém hovoru vyzval Volodymyra Zelenského, aby s Moskvou zahájil mírová jednání, píše web iDnes. To je totiž podle Číny jediné východisko z celého konfliktu. Očividně však ani hovor se Zelenským nic neznamená a Čína nadále rozvíjí svoji spolupráci s Ruskem.

Ruská invaze trvá už více než 14 měsíců

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že se boje blíží ke konci. Naopak, očekává se velká ukrajinská protiofenziva. S útoky nepřestává ani Rusko, které v pátek podniklo raketový útok ve městě Umaň ve střední Ukrajině, informuje web Plus Jeden Deň. Podle ukrajinského prezidenta Zelenského si ruský útok vyžádal životy 23 lidí, včetně 4 dětí. „Jen absolutní zlo může rozpoutat takový teror vůči Ukrajině,“ cituje slova ukrajinské hlavy státu web Plus Jeden Deň.

The demolition of rubble in Uman, at the site hit by the 🇷🇺 missile, continued all day. At the moment, it is known about 23 dead, among them four children.
A 🇷🇺 missile on Uman, a city that is absolutely peaceful, known to the whole world for hosting tens of thousands of Hasidic… pic.twitter.com/8EHgB2sxr0

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 28, 2023

Pátek byl tragický nejen ve městě Umaň. Raketové bombardování zasáhlo také město Dnipro, kde kvůli tomu zemřela mladá žena a její tříleté dítě. Zelenskyj v souvislosti s dalšími ruskými útoky apeloval na Západ, aby dodal víc zbraní, kterými se Ukrajina bude moci bránit. „Protivzdušná obrana, moderní letectví, bez kterého není možná účinná protivzdušná obrana, dělostřelectvo, obrněná vozidla. Všechno to, co je potřebné na zajištění bezpečnosti našich měst, našich vesnic, ve vnitrozemí i na frontové linii,“ cituje dále Zelenského web Plus Jeden Deň.