Čínský prezident Si Ťin-pching v telefonickém hovoru s ruským protějškem zopakoval svou podporu Moskvy v otázkách suverenity i bezpečnosti.
Jak informuje server CNN, oba státníci si telefonovali ve středu při příležitosti 69. narozenin čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že prezident se zavázal k prohloubení strategické koordinace mezi oběma zeměmi a potvrdil zároveň partnerství Rusku i navzdory invazi na Ukrajinu. Prohlášení Kremlu ukazuje, že obě země si notují. Jak píše server CNN, podle ruské strany oba prezidenti zdůraznili, že vztahy zemí jsou „na historickém maximu“ a potvrdili svůj závazek „důsledně prohlubovat komplexní partnerství,“ dodáva server CNN.
Prohloubení spolupráce
CNN informuje také o tom, že válka na Ukrajině motivuje obě strany k posílení vztahů. I proto se Čína během celého konfliktu zdržuje příliš kritických postojů vůči Rusku. Zatímco jiné státy odsuzují ruské činy, Peking volá po míru. I během středečního hovoru tak Si Ťin-pching vyzval všechny strany, aby se zasadily o „řádné urovnání ukrajinské krize“, píše server CNN. Přístupu Číny ke konfliktu ve svém prohlášení využilo i Rusko. Kreml uvedl, že „prezident Číny vzal na vědomí legitimitu ruských akcí na ochranu základních národních zájmů,“ doplňuje CNN.
Vše tak nasvědčuje tomu, že středeční rozhovor obou státníků potvrdil nejen spojenectví obou zemí, ale také rostoucí obchodní vztahy. Jak dále uvádí CNN, prezidenti se dohodli na rozšíření spolupráce v energetice, financích i výrobě. Kreml také uvedl, že vzájemná pomoc bude probíhat i v dalších oblastech „s přihlédnutím ke globální ekonomické situaci, která se zkomplikovala kvůli nelegitimní sankční politice Západu,“ informuje CNN.
Nerovný poměr
Jak píše server Newstream, podle studie Institutu německého hospodářství jde o nerovný vztah. Čína sice je pro Rusko nejdůležitějším obchodním partnerem, což ještě více prohlubuje aktuální situace, ale Rusko nepatří ani mezi deset největších obchodních partnerů Pekingu. Loni tvořil obchod s Ruskem podle studie jen 2,4 procenta objemu čínského obchodu, píše dále Newstream. Zároveň je třeba přiznat, že v energetických zdrojích má Rusko i v Číně zásadní postavení.
V roce 2020 byla Moskva druhým nejvýznamnějším dodavatelem ropy, třetím největším dodavatelem plynu a druhým nejvýznamnějším dodavatelem uhlí. Budoucnost má navíc obchodní vztahy prohlubovat. Na letošních zimních olympijských hrách v Pekingu země oznámily, že do roku 2024 se navýší vzájemný obchod na 250 miliard dolarů. Loni činil objem 147 miliard dolarů, připomíná server Newstream.