Smolný den pro ruského letectvo: Nové video ukazuje válkou zdecimovaný letoun. Pilot musel přistát bez podvozku
Ruská armáda ztratila ve válce na Ukrajině mnoho techniky. I proto se někdy snaží vojáci s polorozpadlou technikou zachránit své životy.
Ukrajina nezažívá kvůli válce ani jeden den klidu. Středeční ráno nebylo výjimkou. Výbuchy tentokrát otřásly i hlavním městem. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička protivzdušná obrana sestřelila íránské drony, píše web TN. Bezpilotní letouny Šáhed nyní používá ruská armáda, protože podle odborníků už nemá dostatek svých zbraní. Drony dodávané Íránem ale nejsou v žádném případě ideální. Jsou pomalé, hlučné a létají v nízkých výškách, takže jsou pro protileteckou obranu snadným cílem, připomíná web iRozhlas.
Zničená ruská technika
Tím se opět rozšiřuje seznam ruských ztrát. Během středečního rána mělo být nad Kyjevem sestřeleno podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského celkem 13 bezpilotních letounů poslaných Ruskem, informuje dále web TN. Ukrajinského ostřelování nejsou ale ušetřeny ani ruské letouny, jak potvrzuje video, které koluje na sociálních sítích. Jak informuje web Origo, na záznamu je vidět ruská stíhačka S-25, která se připravuje na přistání. Jenže letadlo bylo bez podvozku.
Akce pilota tentokrát skončila úspěšně. Letoun přistál za doprovodu mnoha jisker na ranveji na „břiše“. Dá se předpokládat, že letadlo bylo poškozeno při nasazení na ukrajinské frontě, připomíná web Origo. Ukrajincům se zadařilo několikrát zasáhnout úspěšně ruskou techniku i na moři. Největším důkazem toho je křižník Moskva, který byl potopen v dubnu. Teď se objevily podrobnosti, jak celá akce proběhla. Za útokem na vlajkovou loď ruské Černomořské flotily stály střely Neptun, informuje web CNN Prima News.
Podrobnosti okolo křižníku Moskva
Křižník Moskva v ten osudový den plul zhruba 120 kilometrů od pobřeží a Rusové proto měli zřejmě pocit, že je v bezpečí, píše server Ukrajinská pravda. A tato sebedůvěra slavnou loď zničila. Ukrajincům ale také přálo počasí, uvádí dále web CNN Prima News. Systém Neptunu má k dispozici jen konvenční radary, které nevidí na cíle vzdálenější než 18 kilometrů. Ale mezi nízkými mraky a vodnou hladinou se ten den radarový paprsek několikrát odrazil a dosáhl až k Moskvě.
Operátoři při zaznamenání velkého objektu ve velké vzdálenosti věděli, že se musí jednat o křižník Moskva, a proto neváhali. Střely dorazily k velkolepé ruské lodi za zhruba šest minut. Rusové nemohli zahájit plnohodnotné záchranné práce, protože na jejich straně počasí nestálo. Lodě nemohly připlout hned na pomoc kvůli bouři, píše dále web CNN Prima News. Nebe se nad Černým mořem rozjasnilo až následující den, kdy byla Moskva nakloněna na levobok a bylo jasné, že záchrana je v tomto případě už nemožná.
Dáváte peníze Agrofertu i vy? Slavné české značky, u kterých 8 z 10 lidí netuší, kdo je doopravdy vlastní
Praha vs. zbytek světa. Které hlavní město je od nás nejdál? 9 z 10 lidí ukáže prstem na úplně špatný kontinent
Krize, recese, nebo deprese? Slova, která slyšíte ve zprávách denně, plete 8 z 10 Čechů. Vyznáte se v nich?
Burčák pije skoro každý, ale co v něm opravdu musí být? Víc než 6 z 10 Čechů si plete základní věc
Prezidentský kvíz: Kdo přišel po Havlovi, ví každý. Ale u jmen a letopočtů po roce 1993 pohoří i většina pamětníků
