,,Nové Rusko“a kompromis? Země plánuje nové hranice. V otázce ukončení války je prý Putin připraven k zásadnímu řešení
Chování Wagnerovy skupiny naznačuje, že Rusko neudrží kontrolu nad severní částí Luhanské oblasti. Začala se naopak budovat nová obranná linie.
Obsah článku
Jak informuje web Wydarzenia, nová obranná linie by mohla představovat novou státní hranici. Wagnerovci usilují o to, aby se Ukrajinci nepřiblížili k Lysyčansku a Luhansku. Naopak Severodoněck, Kreminna a rozsáhlá část severní části Luhanské oblasti zůstávají mimo linii. Je tak zřejmé, že Luhanská oblast se rozdělí na dvě části. Jižní část proruské síly ovládají už od roku 2014, připomíná web Wydarzenia.
Ruské podmínky
Právě takové rozdělení by podle některých vojenských expertů mohlo být ruským mírovým návrhem pro Ukrajinu. Rusové by se tak stáhli z Chersonu a severu Luhanské oblasti. Naopak by si nechali Krym, jih Luhanské oblasti a Doněckou oblast. Podle některých by taková možnost umožnila oběma stranám cítit se vítězně. O nové situaci v oblasti se nemluví jen jako o kompromisu. Oficiální verze ruské propagandy tvrdí, že nová linie má ztížit ukrajinským vojákům útok na Luhanskou lidovou republiku, píše dále web Wydarzenia.
Kreml si už na začátku konfliktu diktoval podmínky, za kterých je ochoten ukončit svou speciální vojenskou operaci. Jak informoval web CNN Prima News, podmínkou bylo uznání poloostrova Krym jako součást ruského území, přiznání nezávislosti republikám vyhlášeným proruskými separatisty na východě Ukrajiny, tedy Luhanské a Doněcké lidové republiky. Moskva také požadovala, aby se Kyjev vzdal svých ambic vstoupit do NATO a EU.
Podle USA není mír na pořadu dne
S takovým scénářem ale absolutně nesouhlasila ukrajinská strana. Naopak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno uvedl, že válka na Ukrajině skončí až ukrajinská armáda osvobodí i anektovaný poloostrov Krym, informoval například web Novinky. „Ruská válka proti Ukrajině, proti celé svobodné Evropě, začala Krymem a musí skončit Krymem, jeho osvobozením,“ prohlásil. Že se neschyluje k míru tvrdí také USA.
Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena nejsou žádné důkazy, že Rusko má zájem ukončit agresi na Ukrajině, píše ČTK. Ze strany Moskvy vnímá spíše pravý opak. Šéf americké diplomacie se k situaci vyjádřil v reakci na dotaz, jestli USA nehodlají komunikovat s Ruskem podobnými neoficiálními kanály jako během kubánské raketové krize v roce 1962. Taková možnost se nezdá reálná vzhledem k napjatým vztahům. Přesto podle Blinkena budou USA zvažovat všechny způsoby, jak pokročit v diplomatických jednáních, píše dále ČTK.
