Rusko je na cestě k ovlivňování výroby baterií do elektromobilů. Západ tím může chytit do pasti

Jak informuje server TN, ruský prezident Vladimir Putin chystá na Západ novou surovinovou past. Podle německého deníku Die Welt Bolívie hledá obchodní partnery pro těžbu lithia a jedním z favoritů je ruský Rosatom. Důležité je v této souvislosti zmínit, že jihoamerický stát má největší ložiska suroviny potřebné pro výrobu baterií do elektrických vozidel. Jak píše TN, celkem má země v zásobě 21 milionů tun lithia, které je nutné vytěžit. Rusko by tak obchodním partnerstvím získalo důležité postavení.

Kdo další je ve hře?

Rusko by tak mohlo ovlivnit cenu i dostupnost suroviny a tím celý trh elektromobily. Rusko ale není jediné, které je v hledáčku Bolívie. O partnerství soutěží celkem šest firem, jak informuje TN. Kromě ruské Uranium One spadající pod Rosatom, jde o americký start-up podporovaný automobilkou BMW Lilac Solution, Breakthrough Energy Ventures miliardáře Billa Gatese, velkého čínského výrobce autobaterií CATL a další čínské společnosti Fusion Enertech, TBEA a CITIC. Je tak zřejmé, že konkurenci má ruský Rosatom velkou.

Navíc Bolívie by partnerstvím s Moskvou na sebe upoutala negativní pozornost. Podle komentátora portálu Mongabay by se země stala dokonce na mezinárodní scéně vyvrhelem. Důvodem je izolace Ruska kvůli válce na Ukrajině. Západ na zemi uvalil sankce a trestá také země, které nadále s Moskvou obchodují. Navíc by s bolívijským krokem měly západní státy problém. Dostaly by se do vlivu Ruska. Přitom se právě ze surovinové závislosti na Moskvě snaží v posledních měsících vymanit.

Závislost Západu na Rusku

Největším příkladem je rozhodnutí Evropské unie přestat do konce roku odebírat ruskou ropu. Opatření je součástí šestého balíku sankcí Bruselu. Výjimku budu mít pouze tři země sedmadvacítky. Jedná se o Česko, Slovensko a Maďarsko. Tedy státy, které jsou na ropě z Ruska příliš závislé, aby mohlo dojít k tak rychlému ukončení dodávek. Ještě více než na ropě je ale Evropa závislá na ruském plynu. Díky tomu má Moskva některé státy v pasti a může toho využít. Upozornila na to také eurokomisařka Kadri Simsonová.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jak píše ČTK, podle Simsonové by se Evropská unie měla připravit na vážné narušení dodávek ruského plynu a členské země mají proto aktualizovat své nouzové plány. Jak dále připomíná ČTK, Rusko přestalo plyn dodávat už do Polska, Bulharska nebo Dánska. Německo, které je výrazně na ruském plynu závislé, už vyhlásilo mimořádné opatření. Evropská komise sice pracuje na kontraktech dodávek zkapalněného plynu ze Spojených států a Norska, ale ani to nebude stačit, uvádí ČTK.