Smlouvu o nešíření jaderných zbraní každých pět let přezkoumává všech 191 signatářů. Rusko letos zablokovalo nesouhlasem schválení závěrečného textu.
Rusku vadí část textu dohody zmiňující vážné znepokojení nad vojenskými aktivitami kolem ukrajinských jaderných elektráren, píše web BBC. Jde hlavně o činnost Ruska kolem Záporožské jaderné elektrárny, na kterou účastníci konference poukázali. „Rusko bránilo pokroku tím, že odmítlo kompromis v navrhovaném textu přijatém všemi ostatními státy,“ cituje BBC australskou ministryni zahraničí Penny Wongovou. Ta je s výsledkem jednání „hluboce zklamaná“.
Rusko jako viník
Moskva tvrdí, že nesouhlas s konečným návrhem vyjádřilo více stran. Podle zástupce vedoucího ruské delegace Andreje Balousova se konference navíc stala „politickým zajatcem“ některých zemí. „Tyto státy, a to jmenovitě Ukrajina a podporovatelé režimu v Kyjevu, nesou plnou odpovědnost za to, že nemáme pozitivní konečný výsledek,“ citují slova ruského diplomata Seznam Zprávy. Podle hlavního zástupce Moskvy na konferenci Igora Višněvskije dokument postrádal vyváženost.
Naopak ze strany ostatních zemí zaznívalo zklamání, že nebylo dosaženo konsenzu. Nespokojeno je například Nizozemsko nebo Čína, píše dále web BBC. Někteří zástupci neváhali rovnou pojmenovat viníka neúspěšné konference. „Rusko je důvodem, proč jsme dnes nedosáhli konsenzu,“ citují Seznam Zprávy zmocněnce americké vlády Adama Scheinmana. Dokument kromě hrozby v Záporožské jaderné elektrárně také zmiňoval, že nebezpečí použití jaderných zbraní je v současnosti nejvyšší od konce studené války, připomíná web Seznam Zprávy.
Státy se nedohodly ani minule
Smlouva o nešíření jaderných zbraní zavazuje podepsané země ke vzdání se možnosti jaderné zbraně vyrábět či získávat. Státy, které již jaderné zbraně vlastní, zavazuje k jaderném odzbrojení. Smlouva vstoupila v platnost v roce 1970 a každých pět let probíhá její revize. Předchozí konference v roce 2015 skončila také bez závěrečného dokumentu kvůli sporům o označení Blízkého východu za oblast bez jaderných zbraní, připomíná web Seznam Zprávy. Letošní konference byla opožděna o dva roky kvůli koronavirové pandemii.
Nakonec tak proběhla v roce, kdy jaderná velmoc napadla nejaderný stát. Ani to ale Rusku jako viníkovi konfliktu nebrání v tom revizi smlouvy blokovat. Moskva je také tím, kdo vyvolává jaderné napětí. V poslední době hlavně skrz Záporožskou jadernou elektrárnu. Tu ruská armáda od března ovládá, ale stále tam pracuje ukrajinský personál, jak připomíná web BBC. Zařízení chce v nejbližších dnech proto zkontrolovat Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Elektrárna čelila tento měsíc několik útokům, jak Události247 informovaly zde.