„Tupci,“ zaznělo od Ukrajinců. Putinova armáda rybařila v černobylském reaktoru
Na začátku války na Ukrajině obsadila ruská vojska také bývalou jadernou elektrárnu Černobyl. I přes varování vojáci nedbali na bezpečnostní opatření.
Obsah článku
Web Aktuálně píše, že u ruských vojáků se objevují příznaky nemoci z ozáření. Jedná se o členy ruské armády, jež se zúčastnili obsazení bývalé jaderné elektrárny v Černobylu, ve které se před 37 lety stala tragédie světových rozměrů. Celá oblast je i po letech kvůli jaderné havárii stále zamořená a Rusové to museli vědět. Přesto v tamních lesích kopali na začátku války zákopy, informuje web Independent. Na rizika se je přitom snažili upozornit i ukrajinští obyvatelé Černobylu, jež Rusy dokonce označili za tupce.
Nedali si říct
„Myslím, že rizika přebývání v oblasti chápali, ale byli prostě tupí,“ cituje web Aktuálně 70letou Ukrajinku Galynu Vološňovou. Podle některých se usídlili v blízkosti radioaktivního reaktoru číslo 4, který je pod sarkofágem. Místo si vybrali kvůli vědomí toho, že v těchto místech na ně Ukrajinci nezaútočí. Na tom by nebylo nic zarážejícího, přestože jde o nejnebezpečnější území v oblasti Černobylu. Členové Putinovy armády zde nicméně kromě kopání zákopů neváhali ani lovit ryby v chladící komoře reaktoru, uvádí web Aktuálně.
Podle některých Ukrajinců žijících na místě jsou ruští vojáci hloupí, protože nedomysleli, jaké následky je po pobytu na místě čekají. Mnoho z nich má nyní údajně příznaky nemoci z ozáření, které zahrnují akutní nevolnost a zvracení. Trvat to může několik měsíců. Ti, kteří byli vystaveni vyšší míře radiace, mohou v budoucnu také čelit smrtelné formě rakoviny, dodává web Aktuálně. Kvůli pobytu ruské armády v blízkosti jaderné elektrárny v Černobylu měl nicméně loni v únoru strach celý svět.
Panovala velká nejistota
Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak tehdy varoval, že není jisté, jestli je zařízení v bezpečí, píše server Novinky. Přestože je elektrárna odstavená, na místě se nachází úložiště jaderného odpadu a v případě zásahu by se radioaktivní prach mohl dostat dál do Evropy. Po několika měsících od okupace jaderné elektrárny se navíc ukázalo, že rychlé obsazení Černobylu nebylo náhodné. Vyšetřování totiž odhalilo, že Kreml tuto operaci dlouho plánoval a zaměřil se kvůli tomu i na infiltraci ukrajinského státu tajnými agenty, píše web ČT24.
Rusové se nakonec na konci března loňského roku z Černobylu stáhli. Ozáření ruští vojáci měli být odváženi do běloruského centra radiační medicíny v Homelu, píše web TN. Celý svět si proto nakonec mohl alespoň z tohoto hlediska oddechnout. Černobyl je však i po mnoha letech symbolem katastrofy. Web Independent připomíná, že reaktor číslo 4 explodoval 26. dubna 1986 a o události se mluví jako o nejhorší civilní jaderné havárii na světě.
