Roušky, opatření, nátlak na očkování. Mělo to všechno vůbec nějaký smysl?
Situace kolem onemocnění covid-19 se v Česku v posledních týdnech zklidnila a přestala platit téměř všechna omezující opatření. Přichází tak čas bilancování.
Obsah článku
Na březen 2020 málokdo zapomene. V Česku se objevil první případ koronavirové nákazy a začal čas omezování, který v jisté formě trvá dodnes. Restrikce týkající se omezení šíření onemocnění covid-19 na spoustu lidí tvrdě dolehly. Kvůli nucenému uzavírání obchodů, služeb, restaurací řada podnikatelů zkrachovala. Lidé tak přišli o živobytí, práci, příjem. To je ta hmotná stránka covidových dopadů. V potaz je však nutné brát také psychickou stránku. Nucené nošení roušek, nátlak na očkování.
Očkovaní bez výhod
Je to jen pár měsíců, kdy se mnoho lidí obávalo výpovědi ze zaměstnání jen proto, že si odmítli nechat aplikovat vakcínu proti covidu-19. Původně měla totiž v březnu začít platit vyhláška, která nařizovala povinné očkování proti koronavirovému onemocnění lidem nad 60 let a vybraným profesním skupinám. Po velké kritice veřejnosti a vzniku mnoha peticí vláda nakonec vyhlášku zrušila a schovala zpět do šuplíku. Bylo to ale v době, kdy už řada lidí nátlaku ze strany zaměstnavatele podlehla.
Je také mnoho těch, kteří si nechali vakcínu aplikovat z praktických důvodů. Očkovaní totiž měli po určitou dobu některé výhody. S covidovým pasem mohli například navštěvovat restaurace a nemuseli se v zaměstnání testovat. S příchodem omikronu se ale vše změnilo. Stejně jako roušky. Z doby, kdy je bylo nutné nosit i na procházku do lesa, jsme se dostali do chvíle, kdy je ochrana dýchacích cest povinná už jen ve zdravotnických zařízeních. Přitom se na jejich účinnosti neshodnou ani odborné studie.
Rozporuplný smysl roušek
Vědci z Monashské univerzity a Univerzity v Edinburghu tvrdí, že roušky nebo respirátory snižují incidenci o 53 procent, jak píše server Blesk. Dřívější odborná práce Kodaňské univerzitní nemocnice ale ukazuje, že rouška nemá na zdraví jejich nositelů významnější vliv, jak informoval server Novinky. Její význam také podkopávají zprávy posledních dní z Číny. Přestože Asiaté jsou známí tím, že ochranu nosu a úst pečlivě nosí, čísla nakažených přesto prudce rostou. Význam ztrácí i uzavírání měst.
Šanghaj je v lockdownu už několik týdnů a přesto počet pozitivních testů přibývá. Čína je přitom zemí, která se vydala cestou nulového covidu. Prosazování této politiky znamená masivní testování a uzavírání měst, dokud je v oblasti alespoň jeden pozitivní případ. Je sice pravdou, že proočkovanost v Číně není nijak vysoká, ale nízká je také úmrtnost. Nabízí se tak logická otázka, jestli to má všechno smysl. V posledních týdnech v Česku jasně můžeme vidět, že s covidem se dá žít. Bez přísných restrikcí, bez tlaku na očkování, beze strachu.
Na palubě letadla měl na obličeji tanga místo respirátoru. Ochranka ho vyvedla ven. Čím se muž obhajoval?
V Japonsku koronavirus vymizel. Země přitom za celou dobu pandemie nezavedla jediný lockdown. Experti si to nedokážou vysvětlit
