Kvůli novému nešvaru chtějí firmy po svých zaměstnancích desítky tisíc korun. V horším případě skončí vše u soudu

Většina zaměstnanců vnímá poskytnutí mobilního telefonu od zaměstnavatele jako signál k neomezenému použití, pokud to není striktně zakázáno. Zdaleka ne vždy ale takto vnímají benefit i samotné firmy. Dokládá to případ, který nedávno skončil až u Nejvyššího soudu. Web Měšec popisuje, že zaměstnavatel podal na svou pracovnici žalobu, ve které požadoval zaplacení částku 92 235,76 korun. Mělo jít o škodu, kterou žena společnosti způsobila při užívání SIM karty pro soukromé účely.

Telefonování během mateřské dovolené

Tento nešvar se lidem může vymstít. Zatímco někde se spor může vyřešit tak, že zaměstnanec zaplatí firmě desítky tisíc korun, v horším případě, stejně jako v popisovaném příběhu, může vše skončit až u soudu. Jak uvádí server Měšec, zaměstnankyně dostala SIM kartu spolu s mobilním telefonem pro plnění pracovních povinností a provoz telefonního čísla byl zcela hrazen zaměstnavatelem.

Problém ale nastal v době, kdy žena čerpala mateřskou dovolenou a přesto dál bez souhlasu firmy telefonní tarif užívala, a to k osobním účelům. Na mateřské přitom žena byla celkem 4,5 roku, popisuje server Měšec. Celý případ trochu komplikuje argumentace žalované, která uvedla, že mobilní telefon s předplacenou SIM kartou dostala od manžele, který byl v rozhodném období jednatelem společnosti.

Vzhledem k tomu, že s mužem po dobu mateřské dovolené žila, považovala souhlas zaměstnavatele za takzvaně konkludentní, tedy mlčky vyslovený. V opačném případě měl podle ní jednatel, tedy její muž, možnost něco namítnout či ji upozornit na rozporuplné používání mobilního telefonu, uvádí dále web Měšec. Soudci tedy neměli příliš jednoduché rozhodování. Prvostupňový soud dal nicméně zaměstnankyni v mnoha bodech za pravdu a žalobu zamítl.

Žena zřejmě bude muset zaplatit

Soud například souhlasil s tím, že manžel jako jednatel společnosti musel vědět o používání firemního telefonu svou manželkou po celou dobu mateřské dovolené, a proto žena jeho postoj mohla vnímat jako souhlas. Takové stanovisko potvrdil i odvolací soud. Tam ale celý případ neskončil. Žalobce se odvolal až k Nejvyššímu soudu, který rozsudek odvolacího soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení, popisuje Měšec. Žena tedy nakonec nemusí se svou argumentací uspět.

iZdroj fotografie: Policie ČR

Web Měšec připomíná zákona, z něhož vyplývá, že zaměstnanec má svěřené pracovní prostředky užívat pro výkon práce a nemusí nic extra zakazovat. V popsaném případu tedy zaměstnavatel nijak nemusí prokazovat, že souhlas neudělil. Z toho vyplývá, že zaměstnanci by měli být opatrní při užívání služebních telefonů, aby za své chování nebyli popotahováni až u soudu. Na to, že se soukromé hovory ze služebního telefonu mohou vymstít, před lety ostatně upozornil i web Podnikatel. Potíže takové jednání může totiž způsobit i v oblasti daní.