Šéf OSN: Vyhlídky na mír mizí, svět se řítí do velké války

Důvod k obavám kvůli možné válce potvrzují už i nejvyšší světoví představitelé. Naposled generální tajemník OSN António Guterres.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Šéf Organizace spojených národů na půdě Valného shromáždění OSN potvrdil, že další eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou může nasměrovat svět k rozsáhlejší válce, informuje web Čas. Guterres se o riziku zmínil při představování svých priorit na nadcházející rok. Soustředit se chce hlavně na ruskou invazi na Ukrajinu, klimatickou krizi a extrémní chudobu. „Vyhlídky na mír se stále zmenšují. Šance další eskalace a krveprolití jen narůstá a já se obávám, že svět se řítí do velké války – a není to nevědomky,“ cituje šéfa OSN web Čas.

Svět je blízko zkáze

V té souvislosti také připomněl nedávné oznámení vědců, že ručička symbolických hodin posledního soudu (Doomsday Clock) se posunula k dvanácté hodině. Nově ukazují, že do absolutní zkázy zbývá 90 vteřin, tedy nejméně od roku 1947, kdy hodiny vznikly, píše web iDnes. Podle vědců se hodiny přiblížily k dvanácté především kvůli válce na Ukrajině a zvýšenému riziku jaderné eskalace. Web iDnes připomíná, že hodiny „soudného dne“ jsou symbolické hodiny, které ukazují, jak blízko je konec světa. Půlnoc je bodem zkázy.

We must work harder for peace everywhere.

We must work harder for the two billion people who live in countries affected by conflict & humanitarian crises.

The world needs peace.

— António Guterres (@antonioguterres) February 6, 2023

Guterres stav, kdy v současnosti svět od půlnoci dělí jen 90 sekund považuje za varovný signál. „Rok 2023 jsme začali s množstvím výzev, jakým jsme ještě nikdy nečelili. Musíme se probudit a dát se do práce,“ cituje server Čas Guterrese. Šéf OSN ve svém projevu na Valném shromáždění připomněl i další hrozby, které ohrožují světový mír. Mimo války na Ukrajině jde také o izraelsko-palestinský konflikt, situaci v Afghánistánu, Mjanmarsku či na Haiti.

Špatná situace na Haiti

Karibská země se potýká s mnoha problémy, a to s vypuknutím cholery, sexuálními útoky, násilím gangů či nedostatkem paliv, což ohrožuje zdravotní péči v zemi, informoval web iRozhlas. I politická situace je na Haiti velmi napjatá. Server Freedom House uvádí, že začátkem roku 2021 vypršel mandát tehdejšímu prezidentovi Jovenelovi Moïseovi, který ale neodstoupil a plánoval reformu ústavy, aby v úřadu zůstal. S tím řada lidí nesouhlasila. V červenci téhož roku se stal prezident obětí atentátu ozbrojené skupiny, která k němu vnikla domů.

Zdroj fotografie: UN Photo, Logan Abassi United Nations Development Programme / Creative Commons / CC BY

Vedení země se ujal Ariel Henry, který dosud nevyhlásil volby, a proto mnozí pochybují o legitimitě jeho vlády. Protivládní protesty jsou ale silně potlačované policií. Země navíc čelí i přírodním pohromám. V roce 2021, měsíc po atentátu na Moïsea došlo k zemětřesení, které si vyžádalo přes 2 tisíce mrtvých a na 12 tisíc zraněných. Na Haiti je kvůli různým gangům i vysoká kriminalita. Běžně dochází ke krádežím, únosům či vydíráním, uvádí web iRozhlas.