Šéf OSN: Vyhlídky na mír mizí, svět se řítí do velké války
Důvod k obavám kvůli možné válce potvrzují už i nejvyšší světoví představitelé. Naposled generální tajemník OSN António Guterres.
Obsah článku
Šéf Organizace spojených národů na půdě Valného shromáždění OSN potvrdil, že další eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou může nasměrovat svět k rozsáhlejší válce, informuje web Čas. Guterres se o riziku zmínil při představování svých priorit na nadcházející rok. Soustředit se chce hlavně na ruskou invazi na Ukrajinu, klimatickou krizi a extrémní chudobu. „Vyhlídky na mír se stále zmenšují. Šance další eskalace a krveprolití jen narůstá a já se obávám, že svět se řítí do velké války – a není to nevědomky,“ cituje šéfa OSN web Čas.
Svět je blízko zkáze
V té souvislosti také připomněl nedávné oznámení vědců, že ručička symbolických hodin posledního soudu (Doomsday Clock) se posunula k dvanácté hodině. Nově ukazují, že do absolutní zkázy zbývá 90 vteřin, tedy nejméně od roku 1947, kdy hodiny vznikly, píše web iDnes. Podle vědců se hodiny přiblížily k dvanácté především kvůli válce na Ukrajině a zvýšenému riziku jaderné eskalace. Web iDnes připomíná, že hodiny „soudného dne“ jsou symbolické hodiny, které ukazují, jak blízko je konec světa. Půlnoc je bodem zkázy.
Guterres stav, kdy v současnosti svět od půlnoci dělí jen 90 sekund považuje za varovný signál. „Rok 2023 jsme začali s množstvím výzev, jakým jsme ještě nikdy nečelili. Musíme se probudit a dát se do práce,“ cituje server Čas Guterrese. Šéf OSN ve svém projevu na Valném shromáždění připomněl i další hrozby, které ohrožují světový mír. Mimo války na Ukrajině jde také o izraelsko-palestinský konflikt, situaci v Afghánistánu, Mjanmarsku či na Haiti.
Špatná situace na Haiti
Karibská země se potýká s mnoha problémy, a to s vypuknutím cholery, sexuálními útoky, násilím gangů či nedostatkem paliv, což ohrožuje zdravotní péči v zemi, informoval web iRozhlas. I politická situace je na Haiti velmi napjatá. Server Freedom House uvádí, že začátkem roku 2021 vypršel mandát tehdejšímu prezidentovi Jovenelovi Moïseovi, který ale neodstoupil a plánoval reformu ústavy, aby v úřadu zůstal. S tím řada lidí nesouhlasila. V červenci téhož roku se stal prezident obětí atentátu ozbrojené skupiny, která k němu vnikla domů.
Vedení země se ujal Ariel Henry, který dosud nevyhlásil volby, a proto mnozí pochybují o legitimitě jeho vlády. Protivládní protesty jsou ale silně potlačované policií. Země navíc čelí i přírodním pohromám. V roce 2021, měsíc po atentátu na Moïsea došlo k zemětřesení, které si vyžádalo přes 2 tisíce mrtvých a na 12 tisíc zraněných. Na Haiti je kvůli různým gangům i vysoká kriminalita. Běžně dochází ke krádežím, únosům či vydíráním, uvádí web iRozhlas.
