Lockdown v Číně zasáhl až 180 milionů lidí. Stěžují si na podmínky v karanténních táborech a nedostatek potravin

Čína je v prosazování politiky nulového covidu nekompromisní. Úřady se nezdráhají zavřít ani dvě největší města. Peking a Šanghaj.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Jak připomíná server CNN, nejvíce případů onemocnění covid-19 hlásí Šanghaj. Denně tam přibývá až 15 tisíc pozitivních testů. Lockdown tak už několik týdnů dopadá na všech 25 milionů obyvatel finanční metropole. V některých částech mohou být uvolňována opatření, pokud se v posledních dvou týdnech nevyskytne žádný případ, ale opětovné uzavření hrozí už při jednom pozitivním testu. Omezení se dotýkají také hlavního čínského města Peking. Tam probíhá do konce měsíce masivní testování obyvatel.

Kritika ze všech stran

V nejlidnatějších čtvrtích metropole byly uzavřeny školy, kina a některé nemocnice. Lockdown se ale nevyhnul i dalším čínským městům. Celkem má být podle výpočtů CNN v rámci Číny izolováno až 180 milionů lidí. Přestože jsou Číňané na přísná omezení zvyklí, tentokrát i oni vyjadřují s postupem úřadů nevoli. Podle deníku Blesk především v Šanghaji zavládl chaos, protože si mnoho obyvatel stěžovalo na nedostatek potravin, omezenou lékařskou péči a špatné podmínky v karanténních táborech. Terčem kritiky je také opatření, které nařizuje oddělovat nakažené děti od rodičů.

Shanghai, China 🇨🇳
Residents in apartments bang their pots and pans in protest at being incarcerated during lockdown. This is what a zero Covid regime looks like. pic.twitter.com/koyidBJ7yz

— James Melville 🚜 (@JamesMelville) April 26, 2022

Některé příběhy plné zoufalství, kdy například v Šanghaji lidé křičeli hladem z oken, se začaly šířit po sociálních sítích, a proto se teď mnoho Číňanů na podobnou situaci připravuje. Lidé v Pekingu vzali útokem hlavně supermarkety, ve kterých se následně rychle začali vyprazdňovat regály s potravinami. Lockdowny nemají vliv jen na psychiku čínského obyvatelstva, ale také na ekonomiku země. Právě Šanghaj a Peking jsou totiž sídlem mnoha důležitých firem, které musely zastavit výrobu, píší Seznma Zprávy.

Nezadržitelné dopady

I v důsledku toho nezaměstnanost dosáhla v březnu téměř maxima za poslední dva roky. Oslabila také čínská měna, která se dostala na nejnižší úroveň od listopadu 2020. Znepokojení tak doléhá i na nejvyšší čínské představitele. Podle prezidenta Si Ťin-pchinga musí země „minimalizovat dopad epidemie na ekonomický a sociální rozvoj,“ cituje jeho slova CNN. Země se přitom dostává do problémové situace vlastní vinou, když se mermomocí snaží držet politiky nulového covidu.

Zdroj fotografie: Kremlin.ru / Creative Commons / CC BY-SA

Přitom, jak připomíná sever Echo24, úmrtnost na covid-19 je v Číně velmi nízká. Nic na tom nemění ani fakt, že starší generace není příliš proočkovaná. Například v Šanghaji si podle úřadů nechalo aplikovat posilující dávku vakcíny méně než 40 procent lidí ve věkové skupině nad 60 let. Jak uvádí CNN právě nízká proočkovanost má být ale podle vědců důvodem, proč se Čína drží svých striktních opatření. Nárůst infekcí a úmrtí by totiž podle nich mohl zahltit systém zdravotní péče.