Nová studená válka? Západ se teď musí připravit na několik podstatných věcí
Válka na Ukrajině se neblíží ke svému konci, naopak poslední události ji ještě více rozdmýchávají. Dopad to má na celý svět.
Varování o dlouhé studené válce s Ruskem vydal pro Západ bývalý člen britské armády Richard Shirreff, píše web Express. Poslední události na Ukrajině to potvrzují. Jak připomíná web Express, ukrajinská protiofenziva výrazně pokročila a ruská armáda se tak musela z významné části území stáhnout. I proto NATO bere čím dál více na vědomí možnou hrozbu ze strany Ruska vůči západním zemím. Aktuální to ale podle bývalého člena britské armády není, protože Moskva je po těžkých ztrátách na Ukrajině vyčerpaná.
Odchod Putina změnu nepřinese
I proto britský expert předpokládá, že konflikt potrvá velmi dlouhou dobu. Nejde přitom podle něj o boje. „Ne nutně dlouhá střelecká válka, ale dlouhá válka zastrašování,“ cituje Schirreffova slova web Express. Vyhrožování ze strany Kremlu rozhodně neopadá. Nedávno ruský prezident pohrozil jaderným útokem. Právě použití jaderných zbraní je přitom velkým strašákem pro svět, který tak kvůli tomu vůči Moskvě našlapuje v určitých směrech po špičkách.
Změna rétoriky ze strany Kremlu se přitom podle důstojníka britské armády nezmění ani v případě, že Putin odstoupí z prezidentské funkce. „Nedělejte si iluze, že by se mohl objevit nový vůdce,“ říká Schirreff pro web Espress. Podle něj záměr obnovení ruského impéria jen tak nezmizí. I proto se má Západ připravit a nepolevovat ve zvyšování výdajů na obranu. Britové si to vzali k srdci. Podle ministra obrany Bena Wallace se do roku 2030 rozpočet na vojenské výdaje zdvojnásobí, píše web Express.
Západní státy nepolevují v pomoci
Dosáhnout tak má tří procent HDP. Británie ke svému závazku přistupuje, přestože se země také potýká s hospodářskou krizí a je nucena občany podporovat při zvládání životních nákladů. Ostrovní stát přitom také nepolevuje ani v podpoře Ukrajiny. Podle premiérky Liz Trussové do roku 2023 vojenská pomoc válkou zasažené zemi dosáhne minimálně částky 2,3 miliardy liber (zhruba 64 miliard korun). V podpoře Ukrajiny hodlá pokračovat i Česko.
Ministryně obrany Jana Černochová na začátku října oznámila, že tuzemsko Kyjevu dodá další těžkou techniku, krátké i dlouhé palné zbraně a munici. Celkem už český stát Ukrajině poskytl pomoc za 4,2 miliard korun, píše ČTK. Válka na Ukrajině pozitivně ovlivňuje český obranný průmysl. Podle ministryně se díky tomu vrací do pozice, kterou měly zbrojní firmy ve 20. a 30. letech minulého století. Celkem export vojenského materiálu z Česka na Ukrajinu letos dosáhl 47 miliard korun, informuje ČTK.
