Plán Finska vstoupit do Severoatlantické aliance prezident Sauli Niinistö oznámil svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi telefonicky. Kremlu se to nelíbí.
Vztahy Finska s Ruskem mohou být „negativně ovlivněny“, informuje o varování ruského prezidenta Vladimira Putina server CBS News. Šéf Kremlu finské hlavě státu v telefonickém rozhovoru také řekl, že země by neměla opouštět svou „tradiční politiku vojenské neutrality, protože neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti Finska,“ píše CBS News. Nedá se ale příliš předpokládat, že postoj ruské hlavy státu na úmyslu Finska požádat o vstup do NATO něco změní.
Nejdelší hranice s Ruskem
Finsko má s Ruskem nejdelší hranici ze všech států Evropské unie. Celkem měří 1340 kilometrů a je tak pochopitelné, že má země z případné ruské invaze obavy. Obzvlášť při vzpomínce na společnou historii. Dosud ale Helsinky dodržovaly svou vojenskou neutralitu spolu se Švédskem. Postoj vlád i veřejné mínění ale výrazně proměnila ruská invaze na Ukrajinu. I severské státy chtějí vstupem do Severoatlantické aliance získat ochranu před ruskou rozpínavostí.
To potvrzují i slova finského prezidenta. „Vstupem do NATO Finsko posílí svou vlastní bezpečnost a převezme svou odpovědnost,“ cituje Ninistö server CBS News. I proto podporuje záměr Finska vstoupit do NATO nejen tamní prezident ale také premiérka Sanna Marinová. Krok má příští týden ještě schválil finský parlament. Podobný postup se dá očekávat také ve Švédsku, které taktéž vyjádřilo zájem o členství v Alianci. Už se ale objevila první překážka.
Turecko má výhrady
Problém má se vstupem severských zemí do NATO Turecko. Důvodem je podpora Finska a Švédska Kurské straně pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci, píše server Sky Tg24. Náměstek generálního tajemníka Severoatlantické aliance Mircea Geoana ale přepokládá, že se podaří turecké výhrady ke vstupu Seveřanů do NATO brzy vyřešit. Zároveň ale potvrdil, že Turecko je důležitým členem Aliance a bude třeba konstruktivních jednání, informuje ČTK.
Jednání by mělo hlavně být rychlé, protože Moskva už se začala připravovat. Ruské stíhačky začaly trénovat na případný útok na Kaliningrad. „Kdyby Finsko vstoupilo do NATO, masivně bychom posílili naši vojenskou přítomnost na západním křídle,“ cituje poslance ruské Dumy Alekseje Zhuravleva server Sky Tg24. Podle něj by rakety Kinžal dokázaly zasáhnout finské území do 10 až 20 sekund.