Profesorka Adámková: Kdo označí omikron za poslední mutaci, není člověk z masa a kostí
Hodně lidí během pandemie covidu zanedbalo sledování krevního tlaku. Stále častěji docházelo a dochází k přechození infarktu myokardu i cévní mozkové příhodě.
Profesorka Věra Adámková patří mezi přední české internistky-kardioložky. Od roku 1995 působí v pražském IKEMu na pracovišti preventivní kardiologie, kde se později stala přednostkou. Jak se dívá na to, že řada lidí ze strachu z covidu zanedbávala prohlídky, co to může znamenat do budoucna? A jak, coby poslankyně hnutí ANO, vnímá přijetí pandemického zákona? I o tom jsme si povídali v rozhovoru pro Události247.
Paní profesorko, znamená zimní období větší nápor na srdce?
Každé období, které prožíváme, může být náporem na srdce, pokud si naložíme víc, než uneseme. Nicméně zimní období je charakteristické střídáním studených a teplejších dní. Z chladu může některým citlivějším jedincům vzniknout tzv. spastická angina pectoris. Poznáte ji bolestí na hrudi. Ale větší riziko činí špatné odhadnutí svých možností, a to například při zimních sportech, jako je například bruslení či lyžování.
Takže lidé se srdečními problémy nesmí sportovat?
Tak to není, doporučujeme běžky. Tam si totiž člověk může odpočinout, trasu si naplánovat dle své fyzické kondice. Je třeba myslet i na vhodné oblečení. Je vhodnější oblečení vrstvit, aby bylo možné, když se člověk příliš zahřeje, něco si odložit. Asi je zbytečné upozorňovat na to, že by mělo jít o savé materiály. A nezapomenout na pitný režim, který mají lidé v zimě tendenci podceňovat.
Jakou prevenci byste lidem doporučila, jak posilovat srdce?
Posílení srdce je krásný výraz, lépe řečeno je zlepšení činnosti oběhové soustavy. Protože tu potřebujeme v každé vteřině svého života. Úplně nejlepší je chůze, ale všeobecně aerobní pohyb. Prospívá také běh, jízda na kole nebo plavání.
Jsou tam nějaká omezení?
V případě lidí, kteří mají se srdcem problémy je nutné, aby plavali v přítomnosti další osoby. Přeci jen může dojít k přecenění sil, bez rychlé pomoci by mohlo dojít k fatální situaci.
Pandemie koronaviru bohužel řadu lidí odradila od návštěvy lékaře…
Ano, hodně lidí přestalo chodit na pravidelné kontroly, protože se báli, že by se mohli ve zdravotnickém zařízení nakazit. Zanedbávali tedy nutné sledování krevního tlaku, dokonce v několika případech došlo k přechození infarktu myokardu, ale i cévní mozkové příhody a podobně.
Může být zmíněný strach příčinou většího množství srdečních problémů?
Naštěstí nedošlo ke zvýšenému počtu úmrtí na akutní infarkt myokardu u pacientů, kteří se k lékaři dostavili pozdě. A to je potěšující. Na druhou stranu jsme mluvili s pneumology a alergology, kteří bohužel zaznamenali určité zhoršení u těch pacientů, kteří přestali docházet na pravidelná vyšetření, kontroly. Jak je vidět, koronavirus tímto způsobem zasáhl i do neinfekčních nemocí.
Jak se jako poslankyně hnutí ANO díváte na schválení novely pandemického zákona, je to správný krok?
Podle mě už je to kontroverzní. Tenhle zákon se měl řešit před rokem a půl, ne v této době. Navíc byl schválen ve zkráceném řízení, během jediného dne. Takže nebyl čas se k němu vyjádřit, ať už šlo o poslance nebo zdravotní výbor. My jsme podpořili pouze pozměňující zákony, protože zmírňovaly a zlidšťovaly ten systém.
Co tedy máte proti zákonu jako celku?
Domnívám se, že se o něm mělo více hovořit. Měl se vzít v potaz názor lidí, kteří s tím musí každý den žít a už vědí, jaké problémy by s tím mohli mít. To vše se dalo do zákona zapracovat, kdyby bylo více času a došlo k diskuzi. K tomuto způsobu navrhování a schvalování zákonů mám opravdu velké výhrady.
Část společnosti stále protestuje před úřadem vlády, je stále větší nespokojenost s opatřeními proti covidu. Není na čase rozvolňovat?
To je těžká otázka. Když se podíváme do ostatních zemí, není úplně jasné, jestli rozvolnit, co je dobré, a co ne. Je velmi důležité si říct, že v době pandemie vázla komunikace. Nebyla dostatečná, nebyla dobrá. Lidé ani nemohli pochopit, co přesně se od nich očekává. A to je špatně.
Jaká by tedy měla být opatření do budoucna?
Pokud budou v budoucnu nutná, měla by být jasná, srozumitelná, jednoduchá. Přitom samozřejmě vymahatelná. Mělo by se přihlížet také k regionálním potřebám.
Celoplošná opatření tedy ne?
Ta už se doufám nebudou opakovat. Ovšem regionálně se může stát, že infekce opět vzplane, stejně jako jiné nemoci, a to pak musí řešit hygienici.
Bude podle Vás omikron poslední z řady mutací, která se rozšířila celosvětově, nebo se máme připravit na další, možná i horší?
Kdo vám na tuto otázku odpoví s opravdovou platností a bude se pod to moci podepsat, to nejspíš nebude člověk z masa a kostí. Vzhledem k tomu, jak se omikron v současné době chová, jaké má klinické projevy, mohla by to být konečná mutace. Stoprocentně to ale nevíme ani my, ani zahraniční kolegové.
Můžeme tedy jen doufat…
Přesně tak. Doufáme, že je epidemie u konce, ale opravdu jen doufáme. Jenomže doufat neznamená vědět, ačkoli si to moc přejeme.
Dzúrová z MeSES: Současná opatření jsou nedostatečná, chce to větší přísnost
„43 procent lidí vnímá, že se jejich partnerské vztahy v době pandemie zhoršily,“ říká socioložka Radka Dudová. U některých partnerů podle ní došlo i k domácímu násilí
Společnost se musí učit s covidem fungovat. Přestože epidemie sílí, uzavření provozů vláda neplánuje, říká Havlíček
