Zdeněk Hostomský: Zrušme opatření a vystavme se viru. Není cestou se zavřít ve sklepě a doufat, že nic nechytíme
Omikron je výborný k promoření populace a získání kvalitní imunity, říká ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Hostomský.
,,Věda je pouze kolbištěm, dominantní sílou je politické přesvědčení,“ přitakává ředitel Ústavu organické chemie a biochemie při Akademii věd Zdeněk Hostomský. Co dalšího si o současné situaci myslí prozradil redakci Události247.
V České republice začíná převládat varianta omikron. Dá se tedy odhadnout, jak budou vypadat následující týdny?
Varianta omikron nastupuje velmi rychle, očekávám, že počty nakažených během týdne vyletí nahoru. Nakažlivost omikronu je totiž zhruba třikrát až čtyřikrát vyšší než u varianty delta, takže může být za den i 100 tisíc nakažených. Zároveň si ale myslím, že čísla zase půjdou rychle dolů, a současná vlna skončí někdy v druhé polovině února. Je ale chyba zaměřit se na počet nakažených, daleko důležitější by pro nás měl být počet hospitalizovaných lidí, zejména těch v těžkém stavu.
Může omikron i přes své nižší riziko vážného průběhu způsobit zvýšení zatížení nemocnic?
V zemích, kde už mají s omikronem zkušenosti, se zatím chová mírně. Podobá se spíše rýmě a nenapadá tolik plíce. Třeba v jižní Africe sice počet nakažených rapidně stoupl, ale počet hospitalizovaných pacientů se téměř nezměnil. Domnívám se tedy, že zátěž nemocnic nebude tak vysoká, jako v předchozích vlnách, a k jejich zahlcení nedojde.
Jaké kroky by nyní mělo přijmout ministerstvo zdravotnictví?
Ministerstvo nyní snížilo dobu izolace na pět dní a zavedlo povinné testování zaměstnanců. Zároveň se ale mluví o tom, že některé důležité profese budou moci jít do práce i s pozitivním testem. Já bych to rozšířil na všechny profese a doma nechal jen ty, kteří mají příznaky a necítí se dobře. Pokud totiž lidé příznaky necítí, jsou statisticky i mnohem méně nakažliví.
Co si tedy myslíte o plošném testování ve firmách?
Podle mě plošné testování není dobrý nápad, jsou to vyhozené peníze. Antigenní testy jsou navíc notoricky nepřesné, až polovina testů může být falešně pozitivní. Více důrazu by se mělo dát na osobní zodpovědnost každého z nás. Každý by si tedy sám měl uvědomit, že se necítí dobře, a následně zůstat doma, aby šíření viru alespoň trochu zpomalil.
Myslíte si, že je možné spoléhat na osobní zodpovědnost, když zde máme mnoho lidí, kteří se stávajícími opatřeními nesouhlasí, případně existenci covidu zcela popírají?
Já bych lidem spíše důvěřoval. Lidí, kteří zpochybňují existenci covidu, moc není. Daleko silnější je skupina těch, co se nechtějí nechat očkovat. Bohužel omikron je varianta, která se dokáže vyhnout imunitě vytvořené současnými vakcínami, což odpůrcům částečně nahrává. Pokud jste ale naočkovaní dvěma dávkami vakcíny, máte většinou jen lehký průběh nemoci.
Jak dobře tedy vakcíny proti covidu fungují?
V minulosti vakcíny fungovaly výborně, v současné době ale končí jejich životnost. Přesto ale v současné době považuji za nejdůležitější, aby si starší lidé a lidé z rizikových skupin nechali dát třetí dávku vakcín. Už po dvou dnech se jim totiž výrazně navýší protilátky, které vydrží aspoň čtvrt roku. Vakcíny jsou tedy velice účinný způsob, jak se s nákazou vypořádat. Na druhou stranu bychom ale do třetí dávky neměli nutit mladou generaci, to je v této fázi zbytečné.
Dá se odhadnout, jak účinná bude přirozená imunita vzniklá po prodělání covidu?
Ukazuje se, že imunita získaná proděláním covidu je opravdu velmi dobrá. Pokud jste navíc naočkovaní, a nyní ještě covid proděláte, budete mít takzvanou hybridní imunitu. Díky ní by člověk měl být imunní i vůči předchozím variantám a snad i proti variantám budoucím.
Už dříve jste se vyjádřil, že s nástupem omikronu doporučujete promoření populace. Platí to i pro lidi z rizikových skupin?
Omikron je výborná varianta k promoření. Lidé mladší i lidé ve středním věku tím ve většině případů projdou bez problémů a získají imunitu. U rizikové skupiny bych byl opatrnější, ale není cestou se zavřít do sklepa a doufat, že to nechytíte. Omikron je totiž tak nakažlivý, že se mu nevyhnete, ale pokud už máte třetí dávku, budete mít pravděpodobně jen lehký průběh.
Jsou za této situace ještě vhodná rozsáhlá protiepidemická opatření?
Měli bychom zrušit veškerá plošná opatření a vystavit se viru. Po získání imunity pak budeme mnohem lépe připraveni i na případné další varianty.
Až přejde současné vlna omikronu, očekáváte, že se covid zařadí mezi běžné nemoci?
V biologii nikdy nemáte jistotu, ale máme určité zkušenosti. Téměř každý nový virus je většinou zpočátku velmi patogenní (způsobující onemocnění – poznámka autora), ale časem mutuje do nových variant, které už tak závažné nejsou. V zájmu viru totiž není hostitele zabít, protože pak se nemůže dál šířit. Pro virus je tedy výhodné, aby svého hostitele nijak zvlášť neoslaboval, a mohl se tak lépe co nejúčinněji šířit.
Potvrzuje to i dosavadní vývoj jednotlivých mutací covidu?
Ano. I varianta delta byla méně patogenní než předchozí varianty. Počet nakažených sice s deltou vystřelil nahoru, ale počet hospitalizovaných pacientů i počet úmrtí nebyl tak vysoký jako dříve. Je tedy vidět jasný trend, že virus upřednostňuje varianty, které jsou více nakažlivé, ale méně škodí. Omikron už je tedy velice blízko tomu, že se z covidu stane něco jako nachlazení, kvůli kterému už nebude nutné zavírat školy či pracoviště.
