Genetik Jan Pačes nesouhlasí se zrušením proplácení preventivních PCR testů. „Nebudeme mít vůbec přehled o tom, jak se situace vyvíjí,“ řekl
Vláda před pár dny rozhodla o zrušení proplácení preventivních PCR testů na koronavirus. Ne všichni odborníci ale s tímto krokem souhlasí.
Jan Pačes je molekulárním genetikem z Akademie věd ČR. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK a v Ústavu molekulární genetiky AV ČR studuje strukturu genomů.
Jste jedním z těch, kterému se nelíbí, že stát ruší proplácení preventivních PCR testů. Proč je to podle Vás špatně?
Testování je mimořádně důležité. Je to jeden z mála nástrojů, pomocí něhož můžeme předpovídat, co se bude dít. Testují se většinou lidé, kteří k pandemii přistupují zodpovědně a nechtějí nikoho nakazit. Takto si mohli ověřit, zda jsou zdraví, což by stát měl podporovat. Pokud jdete za staršími příbuznými, tak si můžete udělat sami antigenní test, ale co se týká PCR testu, tak to už je zásah do rozpočtu. Pojišťovna by to měla v nějaké míře hradit. Navíc to podporuje důvěru obyvatel, že vláda myslí epidemii a opatření vážně.
Ztratí tak podle Vás stát přehled nad tím, jak se koronavirus v populaci šíří?
Situace s covidem se po dvou letech pomalu blíží tomu, kdy bude vir srovnatelný s jinými nemocemi. Docela dobře se to ukazuje na chřipce. Víme, že každý rok existuje několik kmenů, které se od sebe liší, stejně jako se liší třeba omikron od delty. Protilátky, které fungují na jednu variantu, nefungují na tu druhou. Nevíme, co se bude dít na podzim, a když nebudeme testovat, tak ani nebudeme vědět, jak se situace vyvíjí. Jedná se o sociální chorobu. Musíme sledovat všechny státy, abychom věděli, kde se jaká varianta objeví, a kde se šíří.
Takže nás zrušením testů může čekat, po klidném létě, zase krušný podzim?
Lidé budou cestovat, zase si zamícháme variantami, které se přes léto budou šířit. Sice málo, ale budou. Třeba tady budou i nové varianty, možná se vrátí delta, a to my musíme vědět. Jenže teď se testy ruší.
Ve školách i ve firmách se už lidé nemusí podrobit antigennímu testování. Byl to podle Vás správný krok?
Antigenní testování sloužilo k tomu, abychom věděli, jak se covid šíří. Provádí se v okamžiku, kdy je pandemie mimo kontrolu, a kdy potřebujeme vědět, jaká opatření je třeba zavádět, a zda nejsou zahlcené nemocnice. Plošné antigenní testy už neměly smysl, ale situace zdaleka není v normálu. Minulý týden se nakazilo 110 tisíc nových lidí, denně s covidem umírá okolo padesáti lidí. To ještě není normální situace. A k zamyšlení je ještě jedna věc.
Co máte na mysli?
Dva roky nám trvalo, než jsme vybudovali testovací kapacity, ty teď ale nebudou potřeba. Až je budeme potřebovat na podzim, tak budou zavřené. Je jisté, že se něco vrátí, otázkou jen je, jak moc. Díky testování bychom věděli, co se blíží, kdy se to blíží, pak je možné nastavit opatření. Společnost bude mít hodně protilátek, ovšem je třeba myslet na to, že každá vlna, která přišla, byla horší, než ta předešlá.
Ztrácí tedy stát účinnou zbraň, pomocí níž mohl s koronavirem bojovat?
Jedním z dobrých nástrojů, který má medicína, jsou monoklonální protilátky. Ty jsou velmi účinné. Jsou však vyvinuty na původní variantu, takže fungují na deltu, ale ne na omikron. Takže se nějaké vyvinou, ale pak tady může být zase jiná varianta. A stát bude potřebovat vědět, co má nakoupit.
