Imunolog Horejší o rozvolňování: Vláda rezignovala, protože lidé nedodržovali opatření
Většina národa vítá rozvolňování opatření proti šíření koronaviru. Jsou ale i tací, kteří by ještě stále radši tahali za brzdu.
Molekulární imunolog Václav Hořejší vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Od roku 1977 působí v Ústavu molekulární genetiky AV ČR, kde byl v letech 2005–2017 ředitelem. Aktuálně řídí Oddělení molekulární imunologie. Jeho tým se zabývá výzkumem bílých krvinek. Působil také v týmu poradců expremiéra Bohuslava Sobotky jako poradce pro oblast vědy, výzkumu a vysokých škol.
Vláda postupně ruší většinu opatření. Počíná si podle vás správně?
Já to nebudu kritizovat, protože ve skutečnosti se ruší opatření, která se stejně nedodržovala. Je to spíše rezignace vlády, která bere realitu takovou, jaká je. Navíc bránit se proti šíření infekce je teď marné. Tento virus je totiž hodně infekční. Ovšem je důležité, že nerostou klíčová čísla v nemocnicích.
Stále platí, že jedinou možností, jak se koronaviru postavit čelem, je očkování?
Teď je to tak, že lidé mají jasnou zbraň, aby neonemocněli. Tou je očkování, protože pokud někdo má tři dávky, nebo nemoc prodělal, tak je chráněný dobře. Je ale smutné, že toho lidé nevyužívají, a ještě smutnější je, že na propagaci očkování rezignovala vláda. I když rozvolňujeme, tak by se mělo hlasitě motivovat k tomu, aby se lidé očkovali.
Zároveň ale končí dělení společnosti na očkovanou a neočkovanou!
Je pravda, že i očkovaní mohou virus dále přenášet, což je dáno povahou vakcíny a viru. Očkování nás velice dobře chrání proti těžkému průběhu nebo úmrtí, ale ne proti infekci. Na druhou stranu, když například do restaurací nemohli neočkovaní, tak na ně byl vyvíjen určitý tlak, aby se očkovat nechali.
To teď ale padá. Lidé, kteří se nenechali očkovat dosud, už se asi nenaočkují vůbec, souhlasíte?
U nás je proočkováno nějakých 63 procent populace. To je hrozně špatná vizitka pro nás všechny. Stát nedělal osvětu a taky nebránil šíření poplašných zpráv o tom, jak je očkování údajně nebezpečné nebo neúčinné. Proč s tím vláda nic nedělá? Ano, máme svobodu, ale toto prostě nechápu. Vláda proto měla vymyslet, jak lidi motivovat, aby se šli očkovat ve vlastním zájmu, protože pořád platí nebezpečí, že se ve zdravotnictví můžeme dostat do problémů.
Může podle vás znovu dojít k zahlcení nemocnic?
Před dvěma týdny bylo v nemocnicích okolo 2000 lidí, teď je to číslo už téměř dvojnásobné. Když si uvědomíme, že je třeba počítat se zpožděním, tak je možné, že se ta nejvyšší čísla, která byla teď, projeví za čtrnáct dní. Pořád se může stát, že nemocnice budou plné. Proto je očkování tak důležité.
Domníváte se, že omikronem pandemie končí, nebo nás ještě konec zdaleka nečeká?
Pravděpodobně to nekončí. Je dobře, že velká část populace teď bude mít díky očkování nebo setkání s virem ochranu, ale je třeba myslet na to, že ta bude pravděpodobně postupně slábnout. Po létě populace může být oslabená, což může spustit další vlnu. Pak je otázkou, jak bude závažná.
To tedy znamená, že další vlna přijde s podzimem?
Měli bychom být připraveni, že na podzim nějaká vlna přijít může. Třeba tady ale v té době bude už nějaká nová generace silnějších vakcín.
Vláda uvolňuje opatření a třeba na sport nejspíš od března pustí plné kapacity. Nebude se virus šířit o to rychleji?
Nic tak hrozného se nejspíš nestane. Na druhou stranu, pořád je tady hrozba zahlcení nemocnic. Ty mohou mít závažné problémy a mohou se dostat na hranici svých kapacit. Ale tak zlé jako dřív už to asi nebude.
Poslední opatření, které by mělo zůstat, je nošení respirátorů. Myslíte, že u toho zůstaneme?
Záleží, kdy a kde je odložit. Já jsem přesvědčený, že v uzavřených prostorách, kde je hodně lidí, třeba v dopravních prostředcích, je to na místě. I v době, kdy to nebude povinné, tak by je lidé, kteří se bojí nebo mají oslabenou imunitu, ve vlastním zájmu nosit měli.
