Mluvčí pražské hygieny Boublík: Očkování je nejzásadnější prevencí. Podíl omikronu je v hlavním městě téměř stoprocentní

Podle pražské hygieny má trasování smysl pouze do určitého počtu nakažených. Naopak očkování je v boji s covidem nejzásadnější.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Za jediný den Praha hlásila 8840 případů nakažených mutací omikron. Kdy to bylo a jak je na tom metropole teď? Nejen o tom jsme si povídali se Zbyňkem Boublíkem, mluvčím Hygienické stanice hlavního města Prahy.

Kdy v Praze začal naplno řádit omikron?

Hygienická stanice hlavního města Prahy začala zaznamenávat zvýšené počty pozitivních případů covidu-19 značících na nastupující variantu omikron hned z kraje ledna letošního roku.

Jak se dále vyvíjela epidemiologická situace?

Skokově. Po prvotním zvýšeném výskytu nárůstu počtu nových případů mírně zpomalil, nicméně od zhruba poloviny ledna se opětovně vrátily opakující se vzestupy nových případů.

Který den byl rekordní? Pokračoval následně trend vysokých počtů denních nákaz?

Absolutním rekordním dnem, za téměř dvouletou historii výskytu onemocnění covid-19 v Praze, se stala středa 26. ledna. Pražští hygienici za tento jediný den zaznamenali rekordních 8840 nových případů. Od 1. února, kdy v Praze přibylo dalších 7073 nových případů, se postupně epidemiologická situace v metropoli zklidňuje.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Jaká jsou tedy aktuální denní čísla?

Denní výskyty jsou momentálně na úrovni jedné či dvou tisícovek. Oproti minulým měsícům se však nadále jedná o vysoké číslo, tedy počet nakažených. Nicméně převažující varianta omikron v praxi spočívá ve skutečně lehčích průbězích onemocnění. Do nemocnic se dostává jen menšina pozitivně testovaných lidí.

Jak to je, pokud se jedná o věkové skupiny? Kterou omikron zasáhl nejvíce?

Aktuálně pražská hygiena sleduje slabší výskyt ve všech věkových skupinách. Menší klastry se objevily v několika málo domovech seniorů, kde však mají klienti těchto domovů, vzhledem k vysoké proočkovanosti, převážně jen lehké průběhy.

Má v tuto chvíli smysl ještě trasovat, děje se tak ještě v některých případech?

Trasování nových případů má v praktické epidemiologii infekčních onemocnění svůj zásadní a nezastupitelný význam. Především jde o období, kdy se například v Praze denní výskyty pohybují do cca jedné tisícovky. Izolace pozitivních a rizikových kontaktů umožňují epidemický výskyt významně brzdit a bránit zahlcení nemocnic.

Když se pohybujeme nad tisícovkou nakažených, je už tedy trasování zbytečné?

Pokud výskyt covidu dosahuje vysokého stupně komunitního přenosu, jako je tomu právě při variantě omikron, tak trasování případů již tak vysoký význam nemá. Přesto i za současné situace pražští hygienici pečlivě sledují výskyty, a to především ve školách a pobytových sociálních zařízeních.

Je ještě možné určit, kde se omikron šíří nejvíce? Nebo už zkrátka prochází celou populací?

Varianta omikron postihuje vzhledem ke své vysoké nakažlivosti široké vrstvy obyvatelstva.  Z počátku byl výskyt zejména ve školních kolektivech, postupně se přesunul do všech věkových kategorií. Podíl této varianty již dosáhl 96 % všech pozitivních výsledků.

Vím, že je to věštění z křišťálové koule, ale může být omikron tou poslední mutací, která nás zasáhne nejvíce, a pak se postupně covid-19 vytratí?

Při vědomí, že výskyt jakéhokoli infekčního onemocnění je čistě přírodním jevem, bohužel, na tuto otázku nikdo spolehlivě odpovědět nedokáže. Bezesporu si však všichni přejí, aby tomu tak opravdu bylo.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Je očkování stále tou nejzásadnější prevencí proti covidu? Když současné vakcíny nejsou proti této variantě tak účinné?

Naprosto nejzásadnější. Žádné očkování v historii nemělo nikdy stoprocentní účinnost. Přesto je z globálně doložitelné celosvětové praxe průkazné, že očkování proti infekčním onemocněním zachránilo stovky milionů lidských životů a jeho benefity vysoce překračují jakékoli minoritní negativity. To jednoznačně platí i pro očkování proti všem variantám covidu-19.

Nejzásadnější vědecky doložitelný poznatek je skutečnost, že očkování proti covidu-19, i přes eventuální pozitivitu u lidí, radikálně snižuje rizika těžkého průběhu onemocnění. Především eliminuje rizika hospitalizací a úmrtí.

Navíc je očkování pro zdravotní systém levnější, než případná léčba těžšího průběhu, je to tak?

Jednoznačně. Preventivní očkování vysoce snižuje případné těžké průběhy vyžadující velmi nákladnou léčbu v lůžkových zdravotnických zařízeních, s nutností indikace množství drahých léků či použití život zachraňující zdravotnické techniky. Očkování je vždy finančně výhodnější.