Lidí s Alzheimerovou chorobou je stále více. Podle doktora Rusina je jedním z hlavních příznaků dotazování se stále dokola na to samé

Podle expertů je nejvyšší čas na nové doporučené postupy, počty pacientů s Alzheimerovou chorobou nebo jiným druhem demence totiž dlouhodobě rostou. Více vysvětluje v rozhovoru pro Události247 doc. MUDr. Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Jak začíná Alzheimerova choroba, můžeme pozorovat nějaké příznaky?

Alzheimerova nemoc se typicky projevuje postižením epizodické paměti, ztrácejí se vzpomínky na prožité události a na různé děje v minulosti. Hůře se ukládají nové informace, přitom platí, že čím je paměťová stopa starší, tím lépe vzdoruje „vymazání“, tedy nemocní si mnohem lépe vybavují události staré několik let až desetiletí, a přitom se „ztrácejí“ v době jen nedávno minulé (třeba co se odehrálo včera nebo v minulém týdnu).

Jak konkrétně to vypadá?

Často hledají založené věci, nevzpomenou si na domluvenou schůzku. Stává se, že se opakovaně dotazují na totéž. Postupně s dalším horšením nemoci se objevují obtíže s orientací, hůře si vybavují slova a mohou se objevit potíže s řečí a komunikací, a postupně přestávají být soběstační.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Když máme podezření, za kým jít, za praktikem, psychiatrem, neurologem, nebo jiným specialistou?

O pacienty s demencí se starají lékaři z různých odborností, neurologové, psychiatři i geriatři. Nicméně lze rozhodně doporučit nejdříve kontaktovat svého praktického lékaře, který může jednoduchým vyšetřením rozpoznat, že paměťové i další potíže pacienta přesahují normální stav pro daný věk. Může zajistit další vyšetření i léčbu. Pacienta také může doporučit k další péči příslušnému specialistovi. Praktičtí lékaři ostatně už dnes vyšetřují pacienty nad 65 let na první příznaky demence při preventivní prohlídce.

Co je v současné době největším problémem?

V péči o pacienty s demencí jsou v současné době dva hlavní nedostatky: u řady pacientů je diagnóza stanovena pozdě, protože se na možnost Alzheimerovy nemoci nepomýšlelo včas a první varovné příznaky zapomínání byly mylně, bez dalšího vyšetření, přisuzovány věku. Druhým problémem je nedostatečně definována úloha jednotlivých specialistů, jejich role, kompetence a dostupnost.

Co s tím?

Těmto problémům (ale i řadě dalších) se bude detailně věnovat mezioborový doporučený postup, který vzniká v rámci implementace Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 21020-2030 (NAPAN), schváleného vládou ČR v dubnu 2021.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jak je to vlastně se sociální podporou, na co mají pacienti nárok?

Možností sociální podpory je více, od příspěvku na péči a příspěvek na mobilitu, přes průkaz osoby se zdravotním postižením, až po asistenční služby. Se žádostí o sociální podporu pomohou ošetřujíc lékaři a sociální pracovníci.

Jaký je současný stav, přibývá lidí s nějakým druhem demence?

Alzheimerova nemoc je nejčastější příčinou degenerativních demencí. Tato onemocnění vznikají v důsledku ukládání specifických proteinů do mozkové tkáně, což vede k zániku různých skupin neuronů a v konečném důsledku k rozvoji demence s postupným horšením v čase. Degenerativní demence jsou věkově vázaná onemocnění, to znamená že případů demence bude přibývat tím, jak postupně stárne naše populace a čím dál více lidé se dožívá vyššího věku.

Jsou ještě nějaké důvody?

Případů diagnostikovaných demencí přibývá také proto, že se zvyšuje povědomí široké veřejnosti o demenci, pacienti, nebo jejich blízcí, dříve a častěji konzultují u svého lékaře. Rovněž se zlepšují diagnostické metody, které má současná medicína k dispozici. Přitom platí, že čím dříve se léčba nasadí, tím má větší a dlouhodobější účinek.

Dá se říct, kolikměsíčně lékaři odhalí případů demence?

Počet nemocných s Alzheimerovou nemocí se v České republice za posledních deset let, podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), více než zdvojnásobil. Loni dosáhl čísla 68 120 (demencí obecně, tedy vedle Alzheimerovy nemoci zahrnující i další příčiny a nezařazené formy, bylo dle ÚZIS v loňském roce evidováno v České republice 111 400 případů).

iZdroj fotografie: Depositphotos

A navíc asi budou pacienti, u kterých nemoc nebyla diagnostikována, že?

Nepochybně je jich celá řada. Odhadem je u nás 140 000 pacientů s demencí, z toho 60 % tvoří Alzheimerova nemoc. V roce 2050 lze očekávat až 290 000 pacientů s demencí.

Může za to i pandemie covidu, zbrzdila diagnostiku?

V současné době nemáme dostatek statistických údajů, lze ale předpokládat, že problematika odložené diagnostiky a omezení kontrolních vyšetření i léčby komplikaci u pacientů s demencí v době kovidové pandemie bude podobná situaci u dalších onemocnění.

Je možné onemocnění vyléčit, nebo „jen“ léčit?

V současné době nemáme k dispozici léčbu příčiny, tedy zatím nedokážeme zabránit ukládání specifických proteinů do mozkové tkáně. Současným zlatým standardem je podávání léků ze skupiny kognitiv, které zpomalují horšení nemoci a podporují výkonnost paměti a dalších kognitivních funkcí, jako je řeč, orientace, myšlení a úsudek, a řadu dalších).

Co je při léčbě zásadní?

Role rodiny, podpora pečujících, trénování paměti a udržování sociálních kontaktů a dovedností. Určitou nadějí bude i biologická léčba, první lék z této skupiny byl schválen k podávání u vybrané skupiny pacientů v USA v loňském roce.

Postihuje nemoc více muže nebo ženy? Nebo na pohlaví nezáleží?

Alzheimerova nemoc se vyskytuje o něco častěji u žen.