Kácení stromů podél silnic: Podle odbornice na ochranu přírody jsou na vině neschopní řidiči, ne stromy

Stromy podél silnic II. a III. tříd mizí závratným tempem. Na obhajobu jejich vykácení nejčastěji zaznívají slova o bezpečnosti na silnici.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Za vykácené stromy se sice vysazují další, ovšem na jiných místech. Mladá sazenice navíc jen těžko nahradí funkci vzrostlého stromu. Na situaci dlouhodobě upozorňuje sdružení Arnika. Rozhovor na toto téma poskytla pro Udalosti247 Marcela Klemensová, odbornice na ochranu stromů a krajiny.

Proč jste proti kácení stromů podél silnic? Chtěli byste je tam mít dále?

Arnika vystupuje proti takovému jednostrannému kácení, které probíhá bez odborného ekologického posouzení a zvážení veřejného zájmu, a také bez odpovídající náhradní výsadby. Sázejme stromy podél silnic, obnovujme stárnoucí aleje, v takové vzdálenosti od krajnice, která bude v souladu se silničními předpisy a zároveň umožní stromům zdravě růst, nikoliv přežívat.

Jsou stomy podél cest nebezpečné pro řidiče?

Pokud se nemýlím, k dopravě na našich silnicích má sloužit především těleso silnice, nikoliv okolní krajina. Policejní statistiky dopravních nehod nám každoročně ukazují, jak nepozorní a nezodpovědní jsou mnozí řidiči. Příčinou dopravních nehod nejsou nikdy stromy. Nejčastějšími příčinami je nesprávný způsob jízdy řidičů a nepozornost. Náraz do stromu je pak už jen důsledkem nehody, která může být i tragická. 

Zdroj fotografie: Pixabay

Vysoký počet dopravních nehod na českých silnicích nevyřeší vykácení stromů, ale spíše realizace systémových opatření, ke kterým patří i vzdělávání řidičů a přísnější postihy za nebezpečné přestupky. Neměli bychom se spoléhat na to, že nám někdo bezpečnost na silnici zaručí či zvýší. Měli bychom převzít odpovědnost za riziko, které postupujeme, když sedáme za volant.

Faktem je, že bychom asi museli požadovat také zbourání mostních pilířů, domů podél silnic, nebo jde o „jiný druh“ pevné překážky?

Onu tak často diskutovanou pevnou překážku silničního provozu definuje zákon o pozemních komunikacích (zák. č. 13/1997, Sb., o pozemních komunikacích , § 2). Vztahují se na ni některé povinnosti a oprávnění, například umístění pevné překážky jen na povolení, a dále právo ji odstranit, pokud tak neučiní vlastník. Za pevnou překážku lze považovat pouze „předměty“, a tedy i stromy, umístěné na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích silnice.

V této souvislosti tedy platí, že stromy rostoucí za příkopem u silnice netvoří pevnou překážku?

Podél silnic je celá řada pevných překážek, jako jsou mostky, pilíře, sloupy, stavby a další. My a naši blízcí se samozřejmě také pohybujeme na silnicích a chceme dorazit domů živí a zdraví. Nemyslíme si ale, že můžeme odstranit všechno, co nám může být v přírodě potenciálním rizikem. To bychom pak mohli jen s trochou nadsázky požadovat třeba vypouštění vodních ploch, aby nedocházelo k utonutí, nebo vyhubení zmijí a vos.

Zdroj fotografie: Pixabay

Ale co argument, že stromy ohrožují řidiče například během vichřice?

Pokud se někdo pohybuje krajinou za vichřice, nebo za jiných extrémních projevů počasí (přívalové srážky, mrznoucí déšť, mlha), by měl přijmout riziko s tím spojené. Ostatně za vichřice nelétají vzduchem jen větve stromů.

Jaká pozitiva alejí kolem silnic vidíte?

Potřebujeme v krajině vzrostlé stromy. Přínosy zdravé a fungující krajiny se těžko vyjadřují, zvláště když jsme zvyklí hodnoty vyjadřovat v penězích. Ale i toto už umíme, bavíme se pak o takzvaných ekosystémových službách, které nám stromy poskytují.

Jaké jsou vlastně hlavní přínosy stromů?

V létě potřebujeme jejich klimatizační funkci. Stromy a zelené plochy, na kterých rostou, snižuji teplotu a zvyšují vlhkost okolního vzduchu. Pomáhají zadržet v krajině vodu. Alej působí jako přírodní větrolam, zmírňuje boční vítr, a také omezuje víření prachu z polí. V zimě snižuje riziko tvoření sněhových jazyků.

Zdroj fotografie: Depositphotos

V noci nebo za deště usnadňuje stromořadí řidičům orientaci, ukazuje směr, kudy silnice vede. Stromy pohlcují jemný polétavý prach a další škodliviny produkované automobily. Vytvářejí hlukovou a vizuální clonu. Každý vzrostlý strom je domovem desítek i stovek druhů rostlin a živočichů. Platí to zejména pro hmyz, ptáky a drobné živočichy. A na nich je závislý i člověk.

Jejich údržba ale může být časově i finančně náročná. Není spíš toto důvod, proč se volá po kácení?

Nedostatek finančních, časových ale i personálních kapacit může být jistě krátkodobě omezující, velmi často tomu tak na krajských správách silnic skutečně je. Dlouhodobě je tenhle stav ale neudržitelný.

Čí je to vlastně „problém“, ministerstva životního prostředí, nebo dopravy? A komunikují s vámi?

To, že si ničíme naše životní prostředí a krajinu, je problém nás všech. Jde o nastavení priorit, vzorců spotřeby a životního stylu. Arnika a další environmentálně založené organizace samozřejmě požadují, aby příslušná ministerstva konala ve prospěch práva na zdravé životní prostředí, které nám zaručuje Listina základních práv a svobod.   Ministerstva životního prostředí a dopravy by v prvé řadě měla vylepšit vzájemnou komunikaci.