Vakcinolog Petráš: Očkování začíná ztrácet svůj význam, třetí dávku bych ale doporučil
Do restaurací, na kulturní a sportovní akce už mohou také lidé bez očkování. Těm, kteří se očkovat nechali, se ale nelíbí, že přišli o veškeré výhody.
Marek Petráš je český vakcinolog. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, obor chemie. Jako přednosta působí na Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. lékařské fakulty UK.
Má podle vás očkování v současné době ještě smysl?
Jsme v situaci, kdy očkování splnilo svou funkci. Svůj význam, jako v minulém roce a při dřívějších variantách, už nenaplňuje.
Co lidé, kteří na očkování ještě nebyli? Doporučil byste jim ho i nyní?
Ti, co nebyli, by to měli zvážit. Ne kvůli omikronu, tam ten efekt není tak vysoký, ale spíše jako prevenci do budoucna a na varianty, které tady byly a mohly by se vrátit. Ale naléhavost očkování se teď trochu snižuje. Je složité doporučovat, ať se očkujete, když stávající efekt není tak markantní.
Je podle vás správně, že se zrušila povinnost dokazovat se očkováním pří návštěvě restaurací nebo kulturních akcí?
Varianta omikron změnila poměry, vyžadování očkování při hromadných aktivitách, včetně návštěvy restaurací či kultury, začíná ztrácet svůj význam. Kopírujeme to, co se děje ve světe. Nemůžu říct, že by to bylo špatně.
Řadě očkovaných lidí se nelíbí, že přišli o své výhody. O tom ale očkování nebylo, že?
Primární výhodou očkování je, že tito lidé jsou v extrémně nízkém riziku, že budou mít těžký průběh. To považuji za význam očkování, nikoliv to, že bude fungovat jako propustka. Toto bylo naplněno.
Jaká je situace lidí, kteří byli na dvě dávky očkování – měli by jít i na třetí?
V případě nedokončeného očkování bych třetí dávku doporučil. Stále totiž nevíme, jak se bude situace vyvíjet dál. Z minulosti ale víme, že některé varianty mají možnost vrátit se v původní nebo adaptované podobě. Lidé, kteří byli očkováni třemi dávkami, mají vůči koronaviru silnější imunitu. Každopádně u varianty omikron už příspěvek očkování není tak velký, jako u předešlých variant. Ukazuje se totiž, že ani tři dávky nejsou schopny zabránit možnosti nákazy.
Měla podle vás vláda očkování více propagovat a dělat účinnější kampaň?
Už jsem několikrát zmínil, že se důvěra nedá vynutit. Kampaně totiž vedou i k protireakci, což na někoho může působit tak, že čím více se na lidi naléhá, tím víc je to poté kontraproduktivní. Spíše by se mělo vysvětlovat a vést rozumnou diskuzi. Je to pracnější a komplikovanější cesta, ale s mnohem lepším výsledkem i dopadem na budoucí očkování. Pokud ho ale budeme vynucovat, tak vždy přijde i protireakce.
Většina opatření se ruší. Znamená to ale konec koronaviru?
Řada států proklamuje, že se už bude jednat o běžné infekční onemocnění. Chřipka je tady s námi a každoročně má své oběti, a tak je to třeba vnímat i v případě covidu. Už to bude v režii každého z nás, jak k tomu budeme přistupovat. Ale říct, že tento rok covid končí, to by nebylo správné.
Teď už se jen čeká na to, kdy vláda zruší povinnost nošení roušek a respirátorů. Mělo by k tomu dojít?
Jedno poučení bychom si odnést mohli – a to je právě nošení roušek. Vždy jsme koukali s úžasem, jak je nosí Asiaté a dívali jsme se na ně zvláštně. Roušky ale přínos mají. Ne, že by se měly nosit všude, ale tam, kde se setkávají neznámí lidé, je určitě použít můžeme, abychom snížili riziko přenosu. A taky, pokud nebudeme v kondici a dáme si roušku, tak ostatním dáme najevo, že nejsme fit a nechceme nikoho ohrozit. Vyšleme tak signály, že nechceme být rizikem.
