Krůtí šunka Berger je jedna velká lež. Obsahuje méně masa, než kolik výrobce slibuje

Nekoupili jste si náhodou nedávno v obchodě šunku značky Berger? Pokud ano, bylo vám lháno – není tím, za co se vydává.

Zdroj fotografie: Aleš Peterka pro Události247

Nákup kvalitních uzenin se pro české spotřebitele stává čím dál častěji sázkou do loterie, a to i v případě, že sáhnou po produktech z dovozu, které na první pohled působí prémiově. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) aktuálně varuje před krůtí vařenou šunkou rakouské značky Berger. Laboratorní testy totiž potvrdily, že výrobce na obale uváděl podstatně vyšší podíl masa, než kolik se ho v balení skutečně nacházelo.

Šunka Berger je velká lež

Člověk, který jde nakoupit, předpokládá, že vše, co je na obalu potraviny uvedené, je pravda. V praxi se ale potvrzuje častokrát přesný opak a dostáváme se tak do situace, kdy je nám jako zákazníkům lháno. Bohužel stává se to stále častěji, a to nejen u informací týkajících se složení konkrétních produktů, ale také u jejich ceny, o čemž se už redakce Událostí247 zmiňovala.

Zdroj fotografie: SZPI

Nejnovějším „hříšníkem“ se stala společnost Fleischwaren Berger GesmbH & Co KG. Její krůtí šunka, která se prodávala v Bille, obsahovala výrazně méně masa, než výrobce uváděl na jejím profilu. Nejde přitom o první prohřešek společnosti. Již v roce 2021 inspekce narazila na téměř identický problém u stejné značky. Tehdy šlo o vzorek odebraný v pražském Globusu, kde výrobce deklaroval 85 % krůtích prsou, ale realita v laboratoři ukázala pouhých 75,9 %.

Ani zahraniční značky nejsou zárukou kvality

Rakousko je v Česku dlouhodobě vnímáno jako země s velmi přísnými standardy pro výrobu potravin (často pod označením AMA-Gütesiegel). Případ společnosti Berger však ukazuje, že ani u sousedů není vše bezchybné. Výrobce se sídlem v Sieghartskirchenu přitom patří k významným exportérům do celé střední Evropy.

Zdroj fotografie: Pohled 111/ Creative Commons / CC-BY-SA

Zjištění SZPI je varovným signálem i pro samotné řetězce. Prodejce, v tomto případě Billa, nese odpovědnost za to, že produkty na jeho regálech odpovídají popisu. Po takovém nálezu obvykle následuje stažení konkrétní šarže z prodeje a se samotným prodejcem je zahájeno správní řízení o uložení pokuty, kterou následně řetězec často vymáhá po dodavateli. Pokud se chcete vyhnout potravinám, které neodpovídají popisu na obalu či jsou obecně jakkoliv závadné, doporučujeme pravidelně sledovat stránky SZPI.