Kdo používá internetové bankovnictví, musí zpozornět. Rozmohl se nový podvod, kvůli kterému přichází lidé o všechny svoje peníze
Nový podvod, který cílí na klienty českých bank, je skutečně vychytralý. Naletět mu může kdokoliv.
Množství různých internetových podvodů v posledních letech výrazně stoupá. Podvodníci na lidi útočí přes sociální sítě, falešné e-mailové odkazy nebo SMS zprávy. Velmi často se pak zaměřují na klienty bank, které se snaží nejrůznějšími triky přesvědčit, aby jim sdělili své osobní údaje. Aktuálně by si Češi měli dát pozor na nový podvod, který se v poslední době rozmáhá a kvůli kterému mnozí přichází o své peníze.
N tento podvod by si lidé měli dát pozor
Jen za první čtvrtletí letošního roku internetoví zloději Čechy obrali o více než 357 milionů korun, píše web Seznam Zprávy. Jedním ze způsobů, jak toho docilují, je i nový podvod, který se v českém internetovém prostředí rozmáhá. Jedná se o falešnou zprávu informující lidi o změně designu internetového bankovnictví.
Jednou z obětí tohoto podfuku je i muž z Teplicka, o jehož příběhu píše web Novinky. Zmíněné upozornění týkající se nového vzhledu mu přišlo na jeho mobilní telefon. Když pak kliknul na odkaz, který jej měl přesměrovat přímo do jeho aplikace internetového bankovnictví, systém po něm požadoval PIN kód. Ani po opětovném zadání kódu se však muž do bankovnictví nedostal, a tak zprávu zavřel. Až o den později zjistil, že ho zloději skrze tento podvod obrali bezmála o 40 tisíc korun.
Útoků na klienty bank je spousta
Jak letos na jaře letošního roku informoval server Novinky, v poslední době přibývá podvodných webů, jež cílí právě na klienty bank. Jak přitom již v minulosti upozornily Události247, kyberzločinci se nezaměřují pouze na některé banky, ale útočí takřka na všechny. V minulosti tak mohli na podvod naletět lidé, jež mají účet u Fio banky, ČSOB, Moneta Money Bank nebo třeba České spořitelny.
A jak mohou útoky vypadat? Velmi častou metodou je takzvaný pishing, tedy posílání zpráv nebo vishing, při němž podvodníci lidem volají. V obou případech je ale cíl stejný, a sice vylákat o oběti její osobní přístupové údaje k bankovnímu účtu. V poslední době se pak čím dál častěji objevuje i quishing, kdy kyberzločinci namísto falešných internetových odkazů lidem posílají QR kódy.
Myslíte si, že znáte česká města? U původu jejich jmen většina Čechů tápe dřív, než dojde k páté otázce
Pokuty za přestupky na silnici se za 10 let změnily k nepoznání. Většina řidičů tápe už u třetí otázky
Dáváte peníze Agrofertu i vy? Slavné české značky, u kterých 8 z 10 lidí netuší, kdo je doopravdy vlastní
Praha vs. zbytek světa. Které hlavní město je od nás nejdál? 9 z 10 lidí ukáže prstem na úplně špatný kontinent
Krize, recese, nebo deprese? Slova, která slyšíte ve zprávách denně, plete 8 z 10 Čechů. Vyznáte se v nich?
