Velký test kečupů: Který je ten nejlepší? Propadákem byla všemi kupovaná a známá značka
Kečup je oblíbenou pochoutkou spousty lidí. Dochucujeme si jím špagety, nebo ho jíme s hranolkami.
Jak Události247 informovaly již dříve, nejlépe hodnoceným kečupem se podle gurmánského průvodce Gault-Millau stal Felix bez přidaného cukru. Jeho cena se v Rakousku, odkud pochází, pohybuje okolo 8,02 euro za kilogram Obsah rajčat je 165 gramů na 100 gramů kečupu. Podle odborníků jde o výbornou volbu pro ty, kteří hledají vyváženou chuť bez nadměrné sladkosti.
Známá značka není vždy zárukou kvality
Redakce webu Arecenze provedla podrobný test třinácti běžně dostupných kečupů a zde jsou jeho výsledky. Zaměřila se nejen na chuť, ale také na složení. Především obsah rajčat, cukru a soli. Cílem tohoto testu bylo zjistit, který kečup nabízí nejlepší poměr mezi chutí, složením a cenou. Výsledky možná spoustu lidí dost překvapí. Ne vždy totiž platí, že vyšší cena a dobrá značka jsou zárukou kvality. Šlo o kečupy, které jsou běžně dostupné v prodejní síti.
Nejvíce testujícím chutnal Otma Gurmán Extra, který dostal průměrnou známku 4,75 z 5. Měl totiž výraznou rajčatovou chuť, příjemnou sladkost a nebyl řídký. Na druhém místě skončil Spak Ketchup Master se 4,5 hvězdičkami, který měl příjemnou vyváženou chuť. Testujícím naopak nechutnal například Hellmann’s Italská chuť, který dostal 2,25 hvězdičky, ani a Hellmann’s -50 % cukru kvůli mdlé a nevýrazné chuti.
Víte, který kečup je ve světě top?
Zjišťovali jsme, který kečup je hodnocený jako nejlepší na světě. První místo nás vlastně ani moc nepřekvapilo. Podle serveru Simplyrecipes je jedničkou Heinz. Značka byla založena už v roce 1869. Výborně tento kečup hodnotí také další server, a to Foodmarketing. Oceňují ideální rovnováhu sladkokyselého nádechu, rajčatové chuti a příjemné konzistence. Cena tohoto výrobku se v Česku pohybuje okolo 120 korun za 430 mililitrů.
Víte od nás, že kečup je pro mnohé synonymem americké kuchyně, ale jeho původ sahá do daleké Asie. Historici odkazují na čínský výraz „ke-tsiap“, což byla omáčka na ryby, kterou si během svých cest oblíbili angličtí obchodníci v 17. století. Přivezli ji domů a začali ji upravovat podle svých chutí. Výsledkem byly omáčky z hub, ančoviček nebo ořechů. Rajčata tehdy v této směsi ještě neměla své místo, protože byla kdysi považovaná za „jedovatá jablka“.
