Vláda nám určí, kolik budeme platit za bydlení. Někteří lidé se nedoplatí, jiné to naopak vyjde jen na pár korun za měsíc
Mít v dnešní době vlastní bydlení není vůbec samozřejmostí. Někteří lidé nemají takové finanční možnosti a proto musí žít v nájemních bytech či domech.
Některé rodiny s nižšími příjmy své bydlení nezvládají financovat a hrozí jim, že skončí i se svými dětmi na ulici. Pomoci může i příspěvek na bydlení, který například loni v červnu čerpalo 267 370 domácností. Na Událostech247 jsme psali o tom, že jde o historický rekord. Důvodem podle odborníků mohou být neustále se zvyšující náklady na bydlení.
Vláda dá obcím peníze na stavbu nových bytů
Víte od nás, že nárůst cen bylo možné pozorovat už na konci loňského roku. Podle dat Deloitte byla v posledním loňském čtvrtletí průměrná cena za metr čtvereční 95 500 korun, což je v meziročním srovnání téměř o 7 procent víc. Důvodů zdražení je mnoho, například rostoucí náklady na energie nebo stavební práce. Zdaleka však nerostou jen ceny vlastního bydlení. Poptávka a tedy i cena stoupá i u nájemního. Například v Praze je průměrně na 1 inzerát přes 40 zájemců.
Vláda nedávno oznámila, že bude o cenách bydlení rozhodovat sama a představila nový model dostupného bydlení. Počítá s celkem osmi miliardami korun určenými na investice do výstavby bytových domů, předávání státních pozemků obcím a dalšími postupy. Jedním z nich je i určení ceny nájemného v dostupných bytech podle cenové mapy. Jsou na ní ceny nájemného v každé obci podle bytů různé velikosti. Byty jsou rozděleny do čtyř kategorií.
Pro koho jsou dotované byty určeny?
Nájemné v takových bytech musí být vždy nižší než tržní, ale bude na něj navázané. Zvýšit jej bude možné jednou za rok nejvýše o míru inflace, ale pouze do čtyř procent. Vyšší nárůst nebude možný. Dotované dostupné bydlení má sloužit čtyřem cílovým skupinám. Do příjmové spadají všechny domácnosti kromě 20 procent nejbohatších. Zájemci v cílové skupině nesmějí vlastnit žádné nemovitosti určené k bydlení. Další skupinou jsou lidé do 35 let, kteří nejsou mezi deseti procenty nejbohatších.
Třetí skupinu tvoří veřejně prospěšné profese, jako jsou zdravotníci, policisté, sociální pracovníci a další. Ti mohou vlastnit nemovitost k bydlení, ale ne ve stejném kraji, v jakém o výhodné bydlení žádají, píše web České noviny. Poslední skupinou jsou oběti domácího násilí. Pro ty, kteří do žádné z uvedených skupin nezapadají, to znamená, že budou bydlet v běžném pronájmu od soukromníka a tím pádem to bude stát o dost víc peněz. „Bydlíme roky v podnájmu a letos nám za byt 2+kk zvedli nájem na 22 tisíc. Už to přestává být únosné,“ říká Událostem247 pan Jiří z Brna.
