Obchody lákají na povánoční výprodeje. Některé slevy jsou ale klamavé a zákazníci zbytečně přeplatí

Chystáte se na nákupy ve výprodeji? Pak si dejte pozor na to, abyste nenaletěli na falešné slevy, setkáte se s nimi téměř v každém obchodě.

Zdroj fotografie: DMCGN/ Creative Commons / CC-BY-SA

Vánoce nám skončily, začal nám nový rok a společně s ním i každoroční lednový výprodej zboží, které se nestihlo do konce prosince prodat. Ve výlohách obchodů se to jen hemží žlutými či červenými nápisy „výprodej“ a mnohé obchody slibují slevy, které dosahují klidně až 80 %. Ne každá sleva je však legitimní a spotřebitelé se často mohou setkat s nabídkami, které jsou falešné. Jak takovou falešnou slevu poznat a na co si při nákupech ve výprodejích dát pozor?

Obchody jsou plné slev, některé jsou ale falešné

Spousta obchodů momentálně nabízí výrazné slevy, jelikož se snaží doprodat zboží, které se do prosince nestihlo prodat. Nejčastěji se pak jedná o obchody s módou, ve kterých se spotřebitelé mohou setkat se slevami, které dosahují až 80 %. Taková sleva okamžitě upoutá pozornost a pro ty, kteří by si rádi koupili něco na sebe, je to ideální příležitost k tomu ušetřit dost peněz. Bohužel ne každá sleva je pravá a spotřebitel se může během nákupu produktů v akci setkat s klamavým chováním ze strany obchodníka. Jak to ale poznat?

Zdroj fotografie: Realeklas / Creative Commons / CC-BY-SA

Se slevami je to celkem jednoduché a ona procenta, která nám jsou prezentována, musí odpovídat jednoduchému pravidlu. To podle ČOI praví, že sleva musí vždy vycházet z nejnižší částky za posledních 30 dní. Zkráceně a zjednodušeně: svetr, který stál 3. prosince 1 000 Kč a 3. ledna se prodává za 500 Kč, je v 50 % slevě. Pokud by ale v průběhu prosince byl stejný svetr opět zlevněn, dejme tomu například na 800 Kč, pak ona sleva musí vycházet z této částky. To by pak znamenalo, že svetr, který stojí 3. ledna 500 Kč, není ve skutečnosti v 50% slevě, ale pouze ve 37,5 %.

No a tady nastává problém. Pokud totiž spotřebitel nedostane informace o tom, že daný svetr stál v průběhu prosince 800 Kč a sleva je 37,5 %, pak se jedná o klamání zákazníka. Za to pak samozřejmě obchodníkovi hrozí pokuta, a pokud si myslíte, že k tomu dochází jen zřídka, jste na omylu. Jak upozornil web Kverulant, jen řetězec Albert musel nedávno kvůli klamání zákazníků a falešným slevám zaplatit pokutu čtvrt milionu korun.

Na co si dát pozor

Pokud budete nakupovat ve výprodeji, pak si vždy ověřte, jaká byla nejnižší cena daného produktu za posledních 30 dní. Pokud dnes stojí 250 Kč, je přece zbytečné ho kupovat, když se před měsícem prodával o stokorunu levněji. V takovém případě by byl nákup nevýhodný, a proto je velmi důležité informace ohledně ceny sledovat – nejčastěji na cenovce, kde je nejnižší cena za posledních 30 dní uvedena menším písmem vespod. Své o nevýhodném nákupu ví i naše čtenářka Jarmila Vosecká z Prahy, která bohužel na falešnou slevu nedávno naletěla.

Zdroj fotografie: Realeklas / Creative Commons / CC-BY-SA

„Dříve jsem si toho nevšimla, teď už to ale nemůžu nevidět. Koupila jsem si kávu v 50 % slevě a bohužel jsem si nezkontrolovala její nejnižší cenu za 30 dní. Supermarket ji prodával za 499 Kč, přitom nejnižší cena za 30 dní byla 249 Kč. Oni ji ale schválně v průběhu měsíce začali prodávat za 999 Kč, aby pak mohli zákazníky balamutit s tím, že je v 50% slevě. Jenže kdyby sleva vycházela z nejnižší částky za poslední měsíc, pak by se vůbec nejednalo o slevu. Naštěstí mě na to upozornil vnuk a šla jsem ji poté vrátit,“ prozradila Událostem247.

Až tedy příště půjdete nakupovat, myslete na to, že ne každá sleva musí být nutně slevou. Ba naopak – spousta z nich jsou jen nekalým marketingovým trikem, které vás donutí dané zboží nakoupit jen kvůli tomu, že má na cenovce napsaná procenta či zvýrazněný text s cenou.