Topit či netopit? Češi chtějí ušetřit za vytápění tím, že vypnou radiátory. Ve výsledku je to ale velká chyba

Ušetřit za vytápění se dá mnoha způsoby, vypnutím radiátorů toho ale nedocílíte. Pokud topit nebudete vůbec, můžete ve výsledku zaplatit více.

Zdroj fotografie: Aleš Peterka pro Události247

Bydlet v panelovém domě občas není žádný med. Někteří jeho obyvatelé musí ze strany sousedů čelit porušování nočního klidu, nepřizpůsobivosti či dokonce agresi a aroganci. Jasně, je to samozřejmě o tom, jaké máte sousedy, a někteří mají to štěstí, že se s žádnými problémy během bydlení v paneláku za celý život nesetkají. Pravda je ale taková, že sousedské vztahy se mohou rychle pokazit a k problémům může dojít hned z několika důvodů. Jedním z nich je pak vytápění.

Problémy s vytápěním

Každý člověk má ohledně vytápění své vlastní preference – někdo v bytě topí více, někdo zase méně. Častokrát se ale ukazuje, že i obyčejný zvyk jako zapnutí topení může v panelovém domě způsobit velké problémy. Takzvané středové byty jsou totiž častěji teplejší, a to z toho důvodu, že jsou vytápěny byty sousedními. Člověk, který ve středovém bytě bydlí, pak většinou nemá velkou potřebu topit, a v takový moment se může snadno stát nejméně oblíbeným obyvatelem panelového domu.

Zdroj fotografie: Aleš Peterka pro Události247

Teplo v panelácích nefunguje izolovaně. Pokud někdo netopí, jeho byt je v podstatě chladný blok, který ochlazuje okolní byty. Radiátory v okolních bytech tak musí jet naplno, aby se v nich vůbec udržela teplota. No a zatímco netopičům bohatě stačí sedět doma v teplákách a svetrech, jejich sousedé topí ostošest. Výsledek se pak projeví na vyúčtování – netopič ušetří, jeho sousedům se ale náklady na vytápění výrazně prodraží. Jak se tato problematika řeší, jak se na ni dívá zákon a jakého názoru jsou pak samotní obyvatelé panelového domu?

Co říká zákon

V Česku se tato problematika vyřešila za pomocí vyhlášky č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Ta následně byla po osmi letech nahrazena vyhláškou č. 274/2023 Sb. Obě však fungují v podstatě stejně – a rozdělují náklady na vytápění na dvě složky, základní a spotřební. Složka základní se vypočítává podle energetické náročnosti budovy a pohybuje se od 40 do 60 %. Když se společenství vlastníků jednotek dohodne, může ji snížit nebo zvýšit o 10 %.

Zdroj fotografie: Daniel Procházka pro Události247

No a pak je složka spotřební, která je vždy zbytkem složky základní. Pokud je tedy základní složka nastavená na 60 %, spotřební složka pak činí 40 %. Základní složka pak zajišťuje, že i byty s malou spotřebou tepla přispívají k pokrytí nákladů na údržbu a tepelné ztráty budovy. Zkráceně a zjednodušeně, i člověk, který celou zimu nebude topit, je povinen za vytápění platit.

Co na to občané

Ačkoliv má vyhláška sloužit ke spravedlivému rozdělení nákladů na vytápění, mnohým příliš spravedlivá nepřipadá. „My máme rádi teplo, takže topíme celou zimu. Jenže sousedé pod námi netopí vůbec, takže musíme topit o to víc, jelikož nám jde věčně zima od podlahy. Rozhodně mi to nepřijde fér,“ řekla Událostem247 pravidelná čtenářka Kamila D. z Brna. Další z našich čtenářů má však naprosto odlišný názor.

Zdroj fotografie: Sahaib/ Creative Commons / CC-BY-SA

„My doma téměř netopíme a když nám je zima, tak se prostě převlečeme do teplého oblečení. Žiju v bytě a nemyslím si, že by mě mělo trápit to, jak topí sousedé. Je to každého věc a pokud je někdo pohodlný a musí si topit, aby měl v bytě 25 °C, tak ať si topí. Oni pak budou doplácet tisíce,“ řekl Událostem247 další z pravidelných čtenářů Tomáš S. z Ústí nad Labem.