Za kroky Vladimíra Putina může stát kognitivní mlha, příznak dlouhého covidu. Podle psychologů je příčetný, pouze nedokážeme jeho smýšlení pochopit
Americká instituce The Council For Foreign relations věří, že za chováním Vladimíra Putina může stát covid, konkrétně postcovidový příznak zvaný kognitivní (mozková) mlha.
Obsah článku
Duševní stav prezidenta ruské federace Vladimíra Putina je tématem mnoha spekulací již několik let. Při současné invazi Ukrajiny se o tomto tématu hovoří čím dál častěji. Možné je i to, že v jeho chování sehrál velkou roli koronavirus a karanténa. Někteří tvrdí, že vykazuje příznaky dlouhého covidu, konkrétně kognitivní (mozkové) mlhy, informoval server TN.
Putinův duševní stav
O zdraví prezidenta Putina se však do značné míry pouze spekuluje. Jeden z nejmocnějších mužů světa totiž nerad prozrazuje svoje slabiny. Již dříve se objevovaly zprávy, že Putin trpí rakovinou či Parkinsonovou chorobou. Americká instituce The Council For Foreign relations se domnívá, že za chováním ruského prezidenta může stát takzvaná mozková mlha.
„Na počátku pandemie se zjistilo, že u malého počtu lidí, kteří byli pozitivně testováni na covid-19, došlo k náhlým změnám chování včetně zmatenosti, deliria a agitovanosti,“ popsal deníku Daily Mail ředitel společnosti Medicine Direct Hussain Abdeh. Není však vůbec jasné, zda ruský prezident covid-19 prodělal. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova je prezident naprosto zdravý. V září však na delší dobu zmizel z dohledu médií poté, co lidé z jeho nejbližšího okolí měli pozitivní testy.
Psycholog Jan Kulhánek si nemyslí, že Putinův duševní stav má s invazí nějakou spojitost. „Nikdo to neví, co s ním je (Vladimírem Putinem pozn. red.). Chybí informace jak o něm, tak i o jeho blízkém okolí. Jediné, co je vidět z jeho projevů je známka nervozity, možná náznak nějaké duševní choroby,“ uvedl pro Události247.
Putin je naprosto příčetný
„Z vyjádření různých expertů a politických komentátorů z doby před invazí, jsme si však mohli všimnout, že celá invaze Ukrajiny je již dopředu naplánována a se zdravím prezidenta nejspíš žádnou spojitost nemá. Pro nás je jen smýšlení prezidenta Putina neuchopitelné,“ dodal Kulhánek.
„Lidé si myslí, že když člověk dělá velké životní chyby, tak musí být nemocný. Je třeba si uvědomit, že nejvíc životních chyb nedělají nemocní lidé, ale naopak zdraví lidé. To, co dneska vidíme, není projev choré mysli, ale špatné rozhodování člověka, který je v podstatě zdravý,“ říká psycholog Jeroným Klimeš s tím, že Putin je naprosto příčetný a uvědomuje si, čeho se dopouští.
„Nemyslím si, že by tu byla nějaká akutní nemoc, která ho sužuje. Spíš se nechal vyhecovat. Do pár let musí skončit jeho vláda, rád by za sebou zanechal nějakou velkou tečku. Chce udělat velký čin, na který se bude dlouho vzpomínat. On ví, že rozpoutává válku. Není nemocný tak, že bychom ho museli omezit na způsobilosti,“ doplnil Klimeš.
