Změna času ze zimního na letní se opět pomalu blíží a my se tak budeme muset připravit na to, že budeme spát o hodinu méně.
V roce 2025 si Češi opět posunou hodiny na letní čas. V „den D“, tedy 30. března, budou hodinky ve dvě ráno posunuty o hodinu dopředu, což zkrátí den na 23 hodin. Letní čas bude platit do 26. října, kdy se hodiny vrátí zpět a den bude mít výjimečně 25 hodin. Tyto změny se tradičně odehrávají vždy poslední březnovou a říjnovou neděli. Delší dobu se už ale uvažuje nad tím, že bude změna času kompletně zrušena, a to kvůli negativním dopadům na zdraví člověka. Informoval o tom web iDnes.
Historie změny času
Zimní čas, považovaný za původní, byl v minulosti nahrazen letním kvůli snaze šetřit energii. Následně se však ukázalo, že reálné úspory jsou ve skutečnosti minimální. Přesto je tento systém střídání času stále zachován, a to i přesto, že lékaři upozorňují na jeho negativní dopady na zdraví. První pokus o zavedení letního času na českém území proběhl v roce 1915. Po zániku Rakouska-Uherska však tato změna zanikla.
Druhá vlna přišla během druhé světové války, kdy letní čas platil od roku 1940 až do roku 1949. Na delší dobu se k této praxi vrátilo až v roce 1979, kdy Československo čelilo ropné krizi a hledalo úsporná opatření. V roce 1996 došlo k poslední změně – podle vzoru Evropské unie se letní čas prodloužil ze šesti na sedm měsíců.
Brzy dojde ke zrušení
V roce 2018 se Evropská unie rozhodla, že střídání času bude ukončeno. Členské státy se ale nedokázaly dohodnout, zda ponechat zimní nebo letní čas. Proto bylo střídání prodlouženo minimálně do roku 2026. Přesto je jisté, že letní čas rozhodně není tou nejlepší volbou. Výzkumy ukazují, že změna času narušuje biorytmy a může způsobit únavu, problémy se spánkem nebo zhoršenou koncentraci.
Podle odborníků je ale dlouhodobý letní čas pro organismus nevhodný, protože tělo potřebuje přirozené světlo, a to hlavně v ranních hodinách. Naopak zastánci letního času tvrdí, že delší světlo večer je pro moderní životní styl přínosné, protože více odpovídá pracovnímu a volnočasovému režimu lidí. Přestože střídání času čelí dlouhodobé kritice, v Česku i v celé Evropské unii zůstává zatím realitou a jeho budoucnost je stále nejistá.