Mikroplasty v čajovém sáčku

Čaj je v Česku jedním z nejoblíbenějších nápojů a podle Českého statistického úřadu připadá na každého člověka u nás 200 gramů čaje ročně. U čaje jako takového není žádný problém a obecně se považuje za velmi zdravý nápoj. Čemu by se však lidé měli vyhnout, jsou čaje v sáčku, které v sobě mají částečky mikroplastů. Čajové sáčky jsou totiž vyráběny s příměsí polypropylenu (PP) – plastu, který zajišťuje, aby se sáček nerozlepil a udržel tvar i ve vroucí vodě. Tento materiál je však prakticky nerozložitelný a v přírodě pak mikroplasty z něj kontaminují půdu a také vodní zdroje.

O této problematice se ví už dlouhé roky a v dnešní době tak výrobci raději přecházejí na bioplasty. I ony však mají problém s rozkládáním a na běžném kompostu se jen tak nerozloží a místo toho po sobě zanechávají mikroskopické zbytky plastu. Ono totiž označení plastic free na čajových sáčcích častokrát mnoho neznamená a ve skutečnosti se jedná jen o chytrý, avšak zavádějící marketing. Takový čajový sáček je totiž ve většině případů vždy z polylaktidových vláken nebo polypropylenu.

Národní centrum pro biotechnologické informace (NCBI) uvádí, že konzumace mikroplastů může způsobit hned několik zdravotních neduhů. Mikroplasty obsahují dráždivé látky a jejich konzumace vede k narušení obranného systému těla a činí ho tak náchylnějším k nemocem. Mikroplasty mimo jiné přenášejí střevní toxiny a narušují střevní procesy, což vede k dlouhodobým problémům s imunitním systémem.

Co dělat

Čajové sáčky mohou nejen pomalu ničit naše zdraví, ale také přírodu, jelikož se ve většině případů nedokážou rozložit, kontaminují půdu a také okolní vodstvo. Jak redakce Událostí247 zjistila, nejlepší je tedy pít čaj sypaný, který je z ekologického hlediska tou nejlepší volbou. Pokud však máte raději sáčkový čaj, pak se ideálně snažte vybírat takové značky, které mají na svých obalech označení home compostable.

Pokud máte ve zvyku používat čajové sáčky opakovaně, tomu byste se měli vyhnout, protože jakékoliv další zalití pak uvolňuje více mikročástic. Až čaj dopijete, čajové sáčky, pokud nemají označení home compostable, rozhodně nevhazujte do kompostu a raději je vyhoďte do směsného odpadu. No a pokud chcete minimalizovat dopad na životní prostředí a své zdraví, volte raději čaj sypaný, případně pak sáčkový s ověřenou kompostovatelností.

Článek Máte rádi čaj? Pozor, pokud používáte tento druh, zaděláváte si na problémy se zdravím se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak si štítek zařídit

Stovky tisíc domácností v Česku mají na svých domech neplatný energetický štítek. Spousta majitelů nemovitostí si s tím však hlavu neláme a riskují tak pokutu až 100 000 korun v případě fyzických osob a 200 000 u právnických. Tomuto označení se správně říká průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). Ukazuje, kolik energie daná budova potřebuje na vytápění, chlazení, ohřev vody nebo osvětlení. Zároveň hodnotí dopad budovy na životní prostředí.

Tyto průkazy zpracovávají kvalifikovaní energetičtí specialisté s oprávněním od ministerstva ke zpracovaní průkazu energetické náročnosti budov. Jejich seznam najdete zde. Nikdo jiný není oprávněn vám průkaz energetické náročnosti budovy vystavit. Povinnosti týkající se PENB vyplývají ze zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. Platnost průkazu je 10 let.

Sousedka o štítku neměla ani tušení

PENB je potřeba při stavbě nového domu, při větší rekonstrukci, ale také při prodeji nebo pronájmu vaší nemovitosti. Kupující nebo nájemce díky tomu zjistí, jak moc energeticky náročná budova je a kolik peněz bude za energie platit. Kontrolu nad dodržováním povinností má na starosti Státní energetická inspekce pod Ministerstvem průmyslu a obchodu. Cena za energetický štítek je se podle typu nemovitosti 2000 až 8000 korun.

Možná se vám to zdá jako velká částka, ale není to nic oproti tomu, kdybyste štítek neměli a úřady vám napařily statisícové sankce. Pokud si nejste jistí, raději si zkontrolujte, jestli váš PENB už není prošlý, nebo k tomu třeba už nemá moc daleko. „Naše sousedka o štítku vůbec nevěděla a shodou okolností na ni přišla kontrola. Naštěstí byli rozumní a dostala jen napomenutí s tím, že přijdou nápravu zkontrolovat,“ řekla Událostem247 paní Anežka M. z Hodonína.

Článek Kontrolovali jste si v poslední době energetický štítek? Domácnosti po celém Česku ho mají často neplatný. Riskují tak pokutu 200 000 Kč se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ekologické plakety

Povinnost používání ekologických plaket se nevztahuje na všechny řidiče. V Rakousku nejsou ekologické plakety povinné pro osobní vozy kategorie M. Naopak vozidla kategorie N už dnes musí mít příslušné označení. Problém nastává u konkrétních modelů aut – některé vozy na první pohled vypadají jako osobní, ale ve skutečnosti spadají do kategorie užitkových vozidel.

Daniel Procházka

14. listopadu 2024

5 000 Kč pokuta za špatné použití světel na autě. Policie si došlápne na řidiče, kteří neznají zákon

To se týká například Suzuki Jimny nebo dodávek jako Peugeot Rifter či Citroën Berlingo. Pokud takové auto nemá požadovanou plaketu, řidič riskuje pokutu. Existují ekologické zóny, kterými když projíždíte, nesmí na vašem autě ekologická plaketa chybět. Tyto zóny jsou ale často špatně vyznačené nebo dokonce nerozpoznatelné, a právě zde pak nastává zásadní problém.

Hrozí vysoká pokuta

Zóny s omezením nejsou v Rakousku vždy snadno rozpoznatelné. Nejde jen o městské oblasti, ale i o dálniční úseky, včetně silnic hned za českými hranicemi. Když se pak vydáte například z Česka do Vídně a jste majitelem užitkového vozidla, pak se vás týká povinnost ekologické plakety. Problém je v tom, že většinou vám o tom nikdo neřekne. Když se pak vydáte na cestu bez plakety, můžete skončit s vysokou pokutou.

Daniel Procházka

7. září 2024

Důchodcům, kteří řídí auto hrozí pokuta 5 000 Kč i zákaz řízení. Stačí, že zapomněli na jedinou věc a už se vezou

Pokud jste řidičem vozidla spadajícího do kategorie N, pak byste si před každou jízdou do Rakouska měli pořídit ekologickou plaketu. Pokud budete projíždět ekologickou zónou bez ní, můžete obdržet vysokou pokutu. Ta se pohybuje od 100 do 2 180 eur, což je v přepočtu na české koruny až 55 000. Samotná plaketa se dá pořídit za přibližně 1 300 korun.

Článek Jezdíte do Rakouska? Raději neprojíždějte touto zónou, řidičům zde hrozí pokuta přes 50 000 Kč se nejdříve objevil na Události247.cz.

Neekologické elektromobily

Možná je ještě čas zvážit i jiné ekologické možnosti, které by zřejmě přinesly i větší efekt. Jednou z nich jsou vozy na vodík. Kritici elektromobilů upozorňují ale na to, že nejde o tak ekologickou cestu, jak se na první pohled zdá. Připomínají nákladnou výrobu, která se týká hlavně lithiových baterií. Jejich sestavení vyžaduje některé drahé kovy, které se těží nečistým způsobem. Problém je také s krátkou životností baterií a následnou náročnou recyklací. To všechno mohou být brzy argumenty pro to, aby Brusel začal podporovat cestu vodíku.

Některé automobilky s tím zjevně počítají, a proto už pracují na takových vozidlech. Příkladem je Volvo, které se snaží snížit nákladnou výrobu vodíkových článků až šestinásobně. Nová auta mají být elektrická, ale hlavním zdrojem energie nebude baterie, ale vodíkový článek. Odpadním produktem bude neškodná vodní pára. Jak upozorňuje web RAC, vodíkové vozy už prodává například i automobilka BMW a hodlá v tom pokračovat. Pokud se k takové cestě rozhodně více výrobců vozů, mohou snadněji překonat problémy, které brání masivnímu rozšíření.

Toyota je opět první

Jde hlavně o drahou technologii palivových článků. Kritici také poukazují na neexistující infrastrukturu pro doplňování vodíku. Jde sice o nákladný úkol, ale rozhodně proveditelný. V Kanadě už vzniká první maloobchodní vodíková stanice, na jejímž vzniku se podílela také společnost LGM. Na svém webu firma připomíná, že vodík je v životním prostředí hojně zastoupen, a proto je velmi dostupný. Příznivci ekologie proto jsou této variantě nakloněni nejvíce. I ekonomická stránka bude brzy hrát pro toto paliva.

Web iDnes informuje, že cena jízdy na nízkouhlíkový vodík v autech má v Česku do roku 2027 klesnout na úroveň použití nafty. Od té doby ale její cena výrazně vzrostla, a proto nakonec může dojít k urychlení procesu. Stát bude pokračovat v podpoře vývoje a výroby vodíkové technologie. V Česku je možné od loňska koupit vodíkový automobil Toyotu Mirai. První vozidlo bylo pořízeno v Ostravě, píše web PatriotMagazín. Automobil za 2 miliony korun se dobíjí jen pár minut, má dojezd 600 kilometrů a dokáže jet rychlostí až 180 kilometrů v hodině.

Článek Konec elektromobilů, dieselů a benzínových aut: Lidi začínají ve velkém využívat palivo, které bude levnější se nejdříve objevil na Události247.cz.

Česko skončilo na chvostu Unie

Za nepříliš vysokým zájmem Čechů o elektromobily je několik zásadních problémů. Vysoká pořizovací cena vozu, drahá výměna baterie, problémy s dojezdovou vzdáleností, řídká síť dobíjecích stanic. I když některé potíže s provozem výrobci aut vyřešili a dobíjecích stanic přibývá, komfortu provozu benzínových aut se zatím nevyrovnají. Benefitům ve formě levného dobíjení nebo bezplatného parkování odzvonilo. Stát v motivaci lidí k přechodu na elektroauta zaspal.

Není tedy divu, že od začátku prodeje aut poháněných elektřinou si jich v Česku lidé pořídili pouze necelých 14 tisíc. Téměř dvě třetiny jich jezdí v Praze a Středočeském kraji, zbytek republiky nízkoemisní vozy nechávají v celku chladným. Letos činil podle analýzy Centra dopravního výzkumu podíl elektromobilů na celkových prodejích nových vozů necelá dvě procenta, což Česko řadí na předposlední místo v Evropské unii. Za ním je už jenom Slovensko.

Půl milionu elektromobilů je chiméra

O komfortním zahuštění sítě dobíjecích stanic pro elektromobily zatím nemůže být řeč. V tuzemsku je 2653 veřejných dobíjecích bodů, z nichž je 115 rychlodobíjecích stanic. Od loňska, kdy jich bylo lehce přes dva tisíce, se počet dobíjecích stanovišť sice podle analýzy podstatně zvýšil, ale stále výrazně zaostává za evropským průměrem. Ministerstvo životního prostředí plánuje, že do roku 2025 zavede až 800 dalších rychlodobíjecích stanic. Stát chce do infrastruktury dobíjení investovat v následujících letech až pět miliard korun.

Příprava Česka na razantní zelený přechod je tristní. Obzvlášť v současné vlně zdražování, která i automobilkám komplikuje výrobu a tvorbu cen, se zdá být mimo realitu Národní plán čisté mobility. Podle něj by v Česku do roku 2030 mělo jezdit až půl milionu elektromobilů a fungovat až 35 tisíc dobíjecích bodů. Růst elektroaut zpomaluje v celé Evropě a unijní orgány to chtějí změnit. Dokud ale, vyjma pobídek, nebudou na trhu cenově dostupné modely a nevybuduje se dostatečná síť nabíjecích stanic, elektromobilita bude chimérou.

Článek Elektromobilům v Česku odzvonilo: Ceny aut, nabíječek a zrušení bezplatného parkování položí trojského koně EU na kolena se nejdříve objevil na Události247.cz.

Je čas předat megafon

Devatenáctiletá aktivistka je připravená předat štafetový kolík lidem, kteří jsou v boji proti klimatickým změnám v první linii. „Měli bychom také naslouchat zprávám a zkušenostem lidí, kteří jsou nejvíce zasaženi klimatickou krizí. Je čas předat megafon těm, kteří mají opravdu co říct,“ cituje Thunbergovou server Daily Sweden. Uplynulé čtyři roky aktivistka bila na poplach a apelovala na veřejnost, aby naslouchala vědě. Nyní podle ní svět potřebuje nové perspektivy.

Její aktivita přerostla během několika let v masové celosvětové hnutí, které rozpoutalo bouřlivou debatu o nebezpečí změny klimatu. Původně podle svých slov Thunbergrová věřila, že k tomu, aby se svět zachránil pro budoucí generace, je zapotřebí naléhavá debata o klimatu. Postupem času však pochopila, že má už nyní ničivé důsledky pro životy lidí. „Takže se stává ještě větším pokrytectvím, když lidé například ve Švédsku říkají, že máme čas se přizpůsobit a neměli bychom se bát toho, co se stane v budoucnu,“ řekla pro Daily Sweden.

Klimatickou konferenci v Egyptě ignoruje

Klimatickou konferenci COP27, která právě probíhá v egyptském Šarm aš-Šajchu, a kde hned v úvodu z úst generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese zaznělo, že svět je na cestě do klimatického pekla a buď zahyne, nebo bude spolupracovat, Thunbergrová vynechala. K rozhovorům se světovými lídry o klimatu se po svých zkušenostech staví pesimisticky. „Nedostatek znalostí mezi nejmocnějšími lidmi světa je šokující. Některým z věcí, které řeknou, když je vypnutý mikrofon, je těžké uvěřit,“ poznamenala.

Thunbergová studuje poslední ročník střední školy ve Stockholmu a po maturitě zřejmě bude pokračovat ve studiu. Světově proslulá se stala i díky svým někdy až přehnaně emotivním projevům. V šestnácti se opřela do světových lídrů na summitu v New Yorku. „Svými prázdnými prohlášeními jste mi ukradli mé sny a mé dětství,“ řekla. Vloni se rozvášnila na demonstraci doprovázející konferenci COP26 ve Skotsku. S protestujícím davem zpívala, že si lídři mohou prázdné fráze o klimatické krizi „strčit do pr*ele“.  

Článek Konec Grety? Rozhodla se předat štafetu zkušenějším. V rozhovoru odkryla, kdo její megafon převezme se nejdříve objevil na Události247.cz.

Uhlí jako lepší varianta

Aktuálně to lidem působí jen problémy. I proto se není čemu divit, že se lidé ve velkém vrací k topení tuhými palivy, ať už jde o dřevo, ale také uhlí. Na argument znečištění ovzduší už bude slyšet málokdo. V době energetické krize hodlá každý hlavně ušetřit. Rojí se tak i obavy, že některé domácnosti sáhnou po té nejméně šetrné metodě. Strach z toho, že lidé budou topit i „ostravským torpédem“ má také moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák.

Využívat k topení PET lahve naplněné pilinami a vyjetým olejem mohou hlavně domácnosti, které mají starší kotel. V moderních už to možné není. „Ale ti, kteří ještě mají ty kotle nevyměněné, toho starého typu, tam to samozřejmě vyloučit nelze. Já pevně doufám, že se tak nestane. Já si myslím, že je tady pořád k dispozici klasické uhlí, které není tak škodlivé, jako tato torpéda,“ uvedl Vondrák pro rádio Impuls. Problém ale může být v tom, že některé domácnosti neseženou uhlí dostatek.

Náročná zima pro všechny

Už před létem se objevovaly zprávy, že mnozí prodejci mají uhlí ve skladech nedostatek, a to i přes to, že lidé jsou ochotní zaplatit jakoukoli cenu. Jak píše web Deník, meziročně zdražilo černé uhlí o více než 150 procent. I to může řadu lidí svádět k tomu, aby topili vším možným, včetně plastů. Škodit to bude nejen životnímu prostředí, ale také okolí. Navíc to může být v řadě případů i nebezpečné, pokud majitel domu nemyslel na pravidelné čištění komínu.

Tato zima ale bude pro mnoho domácností hlavně v duchu úspory a přežití. Stát navíc není schopen příliš kontrolovat, čím lidé své domy vytápí. Úředníci sice mohou odebírat vzorky z kotlů, měřit kouř podle vzorníků, ale málokterý případ končí pokutou, jak psal web ČT24. Limity jsou z velké části dané hlavně doporučením a pro případné sankcionování hříšníků tak není dostatečná opora v zákoně.

Článek Starý způsob vytápění se vrací. Češi na něm můžou ušetřit spoustu peněz. Má to ale háček se nejdříve objevil na Události247.cz.