Na co peníze jdou?

Předpokládaný schodek státního rozpočtu na tento rok je 295 miliard korun, což znamená, že vláda má do konce roku k dispozici už jenom 23,6 miliard korun. A to je Fialova vláda se svým hospodařením teprve v polovině roku 2023. Kam tedy zmíněné obří sumy peněz míří? Ekonom Pikora to vysvětlil.

„Nejvyšší nárůst je v sociálních dávkách, které vzrostly o víc než 50 miliard korun. Další je podpora vysokých cen energií, která stát stála 40 miliard korun. Poslední položkou jsou investice, které vzrostly o 13 miliard korun,“ řekl známý ekonom pro server Život v Česku.

Sociální dávky jako největší výdaj

Podle poradce premiéra Fialy a ekonoma Štěpána Křečka se pod sociálními dávkami skrývají především důchody. Výdaje na ně vzrostly o víc než 45 miliard korun, jak řekl pro Život v Česku. V závěsu jsou menší položky, mezi které se řadí třeba podpora v nezaměstnanosti, která vzrostla o 300 milionů korun.

Zůstává ve hvězdách, zda bude letošní předpokládaný schodek 295 miliard korun vládě stačit. Podle dosavadního trendu tomu ovšem nic nenasvědčuje. Je tak jasné, že jakmile vládě začnou docházet peníze, začne je dolovat z daňových poplatníků, nejen za pomoci konsolidačního balíčku.

Zdroj: Život v Česku

Článek Známý ekonom prozradil, jaké vládní výdaje stojí daňové poplatníky nejvíce se nejdříve objevil na Události247.cz.

Za dva měsíce paliva výrazně zlevnily

Od té doby Natural 95 zlevnil o více než 6,50 koruny za litr a nafta dokonce o 9,50 koruny za litr, připomíná ČTK. Ekonomové ale varují, že klesající trend cen paliv je neudržitelný. Důvodem je hlavně růst ceny ropy na rotterdamské burze. K projevení této skutečnosti na českých čerpacích stanicích nedošlo zatím díky silné koruně, která vůči euru překonala své desetileté maximum, píše dále ČTK. Už na začátku nového roku ale může dojít k otočení trendu a pohonné hmoty mohou začít zdražovat.

„Aktuálně je tak dost možná ideální období na naplnění nádrží,“ uvedl pro ČTK analytik Purple Trading Petr Lajsek. Růst cen v roce 2023 předpokládá i ekonom Lukáš Kovanda. Aktuální stabilizaci cen ropy podle něj zapříčinila i menší poptávka po ropě a ropných produktech ze strany Číny, která čelí velkému počtu nakažených covidem-19, píše web Kurzy. Až masivní promořování po ukončení koronavirových restrikcí skončí, otevře se tamní ekonomika a opět nastane podle Kovandy růst světové poptávky.

Restart v Číně ceny opět zvýší

„Obchodníci s ropou tedy už nyní sázejí na to, že Čína fázi promořování celkem rychle překoná. Cenu ropy na světových trzích navíc podporuje nízký stav komerčních zásob v USA, který je pro tuto část roku nejnižší od roku 2014,“ uvedl Kovanda pro web Kurzy. Celou situaci navíc může zkomplikovat opět válka na Ukrajině. „Ta stále může ovlivnit ceny pohonných hmot v ČR velice výrazně, takže nelze zcela vyloučit ani alespoň přechodný návrat cen pohonných hmot k úrovni 50 korun za litr či dokonce nad ní,“ uvedl Kovanda pro ČTK.

K hranici padesáti korun se ceny na čerpacích stanicích dostaly po dvou týdnech od začátku ruské invaze. Benzín se tehdy prodával za průměrných 47,30 koruny za litr a nafta za 49,60 korun za litr, připomíná ČTK. Stát se snažil motoristům ulevit alespoň snížením spotřební daně o 1,50 koruny. Pro benzín platilo toto opatření od června do září, u nafty vláda platnost prodloužila a snížení platí i nadále.

Článek Ekonomové: Trend zlevňování pohonných hmot brzy skončí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Letos zdražilo téměř vše

Od začátku roku nejvíce zdražilo máslo, u kterého se do prosince zvýšila cena za kilogram o 44 korun, píše web TN. Výrazné navýšení je viditelné také u sýru eidam, jehož kilogramová cihla stojí aktuálně o 32 korun více než v lednu. Zdražení zasáhlo také maso. Vepřová pečeně je dražší na kilogram o 21 korun, informuje dále web TN. Vyšší ceny oproti lednu jsou ale u téměř u všech potravin. Kilogram konzumního kmínového chleba stojí o devět korun více a cukr o 17 korun. Zajímavé údaje nabízí i meziroční srovnání.

Ceny v letošním prosinci jsou nejvyšší za poslední čtyři roky. Kilogram sýru eidam zdražil od roku 2019 o téměř 73 korun na stávajících téměř 216 korun, kilogram másla pak o zhruba 71 korun. Zatímco v roce 2019 stál necelých 143 korun, dnes je to téměř 216 korun, uvádí dále web TN. Někteří lidé už se kvůli vysokým cenám potravin dostávají do nekomfortní situace a musí hledat za své oblíbené výrobky levnější náhrady. Nízkopříjmové skupiny si dokonce někdy nemohou dovolit ani základní potraviny, jak Události247 informovaly zde.

To nejhorší už zřejmě proběhlo

Ani v příštím roce ale zdražování nepoleví. „V průměru si celý ten spotřebitelský koš nejenom udrží současnou cenovou hladinu, ale ta hladina bude dál mírně narůstat,“ uvedl pro server TN ekonom Štěpán Křeček. Dobrou zprávou je, že nárůst už by neměl být tak dramatický. „Nepředpokládáme, že to bude tak skokové,“ řekl pro web TN další odborník David Marek. Na vině je řada faktorů. „Do cen budou stále promlouvat drahé energie, ale také drahé nájmy, doprava, lidské faktory,“ vysvětlila pro Českou televizi hlavní ekonomika Raiffeisenbank Helena Horská.

Zdražování v příštím roce už ohlásili například i pekaři a řezníci. V cenách výrobků se podle prezidenty Potravinářské komory ČR Dany Večerové také projeví růst nákladů na obaly, píše web ČT24. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy už nejhorší zdražování proběhlo. Přesto může situaci zhoršit v příštím roce několik faktorů. Rozhodne odraz zastropování cen energii, stabilizace cen rostlinné výroby a vývoj cen živočišné výroby, informuje web ČT24.

Článek Ekonomové varují: Zdražování potravin bude pokračovat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ceny pohonných hmot sice mírně klesly, stále jsou ale vysoké. Lidé ví, že je to kvůli válce na Ukrajině, neví ale vlastně přesně, proč tomu tak je. Co za tím tedy stojí?

Primární příčinou je růst ceny ropy, stejně jako nákladnosti všech ostatních činností mezi ropou v zemi a benzínem ve vaší nádrži. Na zdražení těch dalších činností se často zapomíná, ale i tam se propálí mnoho energie. Elektřina s plynem dnes rostou nesrovnatelně rychleji než pohonné hmoty. Ty paradoxně rostou ze všech energií ještě nejméně.

Co vyvolalo největší růst?

Cena ropy vyskočila nejvíce po oznámení USA, že přestanou odebírat ruskou ropu a plyn. Čekalo se, že to může spustit řetězec dalších „odhlášených“, a že tím pádem bude méně ropy pro tyto země. Po dvou dnech se situace částečně uklidnila, a i ceny u stojanů už zase začínají čtyřkou, nikoli pětkou.

A vrátí se i na trojku?

To zatím ne, protože Saúdové slibují věrnost Rusku tím, že produkci nezvýší. Íránská ropa se měla postupně stávat politicky akceptovatelnou, ale tam se proces také zamrazil. Problém s ruskou ropou bude pokračovat i bez embarga, trubky vedou hlavně do Evropy a tankery dnes do Černého moře nepojedou, protože tam přestalo platit pojištění. Ruská ropa tedy bude muset dál řešit otázku nerudovskou, kam s ní?

Ceny se pohybovaly okolo 50 korun za litr. Ale reálně, kam se až mohou vyšplhat?

Pořád si musíme uvědomit, že reálně nemáme nejdražší benzín v dějinách, 38korunový benzín byl před deseti lety na tehdejší platy dražší, než ten dnešní. To je spojená síla inflace a růstu naší produktivity. Nemůžeme vyloučit, že při pokračování napětí bude cena dále růst a rekord překonáme. Není žádný strop, nad který už by cena nemohla růst. Bude to vyžadovat velké přizpůsobení, ale ne tak velké, jako již vyžadují ceny elektřiny a plynu.

Dá se říct, že pokud se bude na Ukrajině válčit, tak ceny neklesnou, ale půjdou stále vzhůru?

Takhle jednoduše to neplatí, ostatně v posledních hodinách jsme viděli pokles cen ropy i PHM. A pokud nedojde k odpojení ruské ropy, tak ropa může klidně poklesnout i s pokračujícím konfliktem, zbytek světa navýší výrobu. Ale navýšení výroby vyžaduje obří investice. Nyní nikdo výrobu nezvyšuje právě kvůli riziku, že by do pár týdnů cena zase klesla. Takže, čím delší tu bude konflikt, tím více se investorům vyplatí otevřít uzavřené nebo nové vrty, a cena může klesat.

Jakmile válka skončí, ceny asi klesnou. Ale jak rychle? A mohou se vrátit zase k 35 korunám za litr, nebo to už je minulost, které se nedočkáme?

Jistě, a kvůli dvouciferné inflaci bude i těch 35 korun levnějších, než 35 korun před válkou. Cena ropy je také významně cyklická, a pokud dojde k ochlazení světového hospodářství, jak se nyní zdá pravděpodobné, můžou v budoucnu ceny na totemech začínat znovu dvojkou, jako během covidu. Nenávrat k původním cenám hrozí u plynu a elektřiny, ne u PHM.

Hovořilo se o zastropování cen nebo snížení či zrušení DPH. Podle vlády premiéra Fialy by se tím ale problém nevyřešil. Souhlasíte s ním?

Ano, nevyřešil. Při současné výtoči by takové zastropování stálo více než deset miliard měsíčně, a na to nejsou peníze ani v covidem nezdevastovaném rozpočtu. Přiléval by se benzín do ohně, protože bychom zničili jedinou úspěšnou zbraň, kterou dnes proti vysokým cenám máme. Tedy začít s PHM šetřit tím způsobem, že ten, kdo má levnou alternativu, ji využije, například hromadnou dopravou. Vysoké ceny se samy omezují tím, že motivují menší spotřebu.

Vláda naopak zrušila povinnost přimíchávat do paliv biosložku a taky zrušila silniční daň pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Co k tomu vládu vedlo?

Jde o částečnou kompenzaci zvýšených nákladů pro dopravce. Nikdo ale nečekal, že by to cenu paliv ovlivnilo. Zrušení povinnosti biosložek bude mít také jen malou schopnost zlevnit je, protože výrobci mají dále povinnost snižovat exhalace. Kromě nakupování, dnes drahých, emisních povolenek moc dalších způsobů nemají, protože minulé vlády tu příliš prosazovaly řešení skrze přimíchávání biosložky.

Ta se tedy nyní přimíchávat nebude. Co se bude dít dál?

Nebude se sice přimíchávat povinně, ale bude se přimíchávat (pseudo)dobrovolně, aby se dál plnily další regulace. Což ale neznamená, že zrušení povinnosti byl špatný krok, protože minimálně konec umělého nadržování této zastaralé technologii nás může postupně vrátit z doby temna mezi státy s technologicky vyspělou ekologií. A až se tak stane, budeme moci zase pěstovat obilí. Svět ví, že to po zničení ukrajinských polí a strhání ukrajinských traktorů při odklízení tanků bude potřeba.

Ministerstvo financí začalo s kontrolami, aby odhalilo, zda čerpací stanice uměle a neúměrně nenavyšují své marže. Dochází k tomu podle Vás? O kolik si takto ceny mohou nadhodnotit?

Já samozřejmě nemám konkrétní údaje z účetnictví čerpacích stanic. Jen pozoruji, že ceny kopírují ropu nejen nahoru, ale jak nyní vidíme, i dolů. A pokud někdo chce, aby pumpy nezdražovaly a prodávaly za nákupní ceny ještě před zdražením, pak takový člověk také říká, že by pumpy po poklesu ceny ropy neměly ceny snižovat, a dál prodávat za draho, za vyšší nákupní ceny. Pokud chci, aby pumpy rychle snižovaly ceny po zlevnění ropy, musím jim také dovolit, aby je rychle zvyšovaly po zdražení ropy. Jinak to prostě logicky nesedí.

Reálně, vzhledem ke všem okolnostem ve světě a krokům vlády, dokážete odhadnout, za jakou nejnižší cenu by se v současné době mělo dát tankovat?

Nedokážu. Jediné, co vidím je, že v místech vysoké konkurence jsou ceny nižší než mimo vysokou konkurenci. U ONO sice natankujete kdykoli nejlevněji, ale pouze pokud počítáte cenu na totemu. Pokud k tomu připočítáte čas strávený v typické frontě u ONO čerpadel, už vás to stojí v podstatě normální cenu.

Článek Cena benzínu může lámat rekordy, v budoucnu ale možná zase začne dvojkou, tvrdí ekonom Bartoň se nejdříve objevil na Události247.cz.