Schillerová upozorňuje na nepřesnosti

Podle ní nikdo z vlády není schopen říci, u jakých dotací by mělo dojít k osekání. Proto má za to, že konsolidační balíček sice předložil úspory ve výši 90 miliard korun ročně, ale z toho bude minimálně 80 procent řešeno prostřednictvím zvýšení daní. Podle výpočtů Schillerové by kvůli tomu průměrná česká rodina, která má čtyři členy, si ročně připlatila až 100 tisíc korun. Vláda dosud žádné takové částky nikde neuvedla. Pravdou je, že opatření navrhovaná vládou se z velké části týkají daní.

Web Business Info píše, že například sazba daně z nemovitosti se zvýší v některých případech až dvojnásobně. Od roku 2025 se má navíc odvod navyšovat v závislosti na inflaci. Je tedy jasné, že tato daň bude časem růst, pro někoho nemalou měrou. Lidé se také musí smířit s tím, že skončí sleva na manžela či manželku, kteří pečují o dítě do tří let věku. Dosud platí, že si může člověk z vypočtené daně odečíst až 24 840 korun za rok. O roku 2024 tento nárok zanikne.

Více zaplatí kuřáci i konzumenti alkoholu

Daně z cigaret, tabáku a doutníků se od příštího roku zvýší o 10 procent, v dalších třech letech pak vždy o 5 procent. Podobně poroste i daň z lihu, v roce 2024 o 10 procent. V dalších třech letech o 5 procent, uvádí web Business Info. Největší dopad na rodinné rozpočty mají mít nicméně změny v DPH. Nově mají být místo tří sazeb jen dvě, a to ve výši 12 a 21 procent. Kvůli tomu zdraží kadeřnické služby, točené pivo, opravy obuvi či noviny, vysvětluje web Business Info.

Odborový předák Josef Středula šel proto ještě dál. Vypočítal, že rodina s jedním dítětem přijde kvůli vládním opatřením ročně o 152 800 až 178 200 korun, informuje web ČT24. „Dva dospělí, kteří mají průměrný příjem 42 tisíc hrubého, a mají jedno dítě v předškolním věku, budou na svých příjmech zkráceni o sedmnáct až dvacet procent,“ uvedl Středula. Ministerstvo financí takové výpočty odmítá. „To není průměrná rodina, ale vysokopříjmová rodina uměle vymodelovaná s cílem vyděsit veřejnost,“ cituje ČT24 z prohlášení resortu.

Článek 100 000 korun ročně si od roku 2024 připlatí každá průměrná česká rodina, říká Schillerová se nejdříve objevil na Události247.cz.

Začala stávková pohotovost

Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují, uvádí CNN Prima News. Jak píší České noviny, předsedové vládních stran se s odboráři znovu sejdou 19. července. „Za vládní koalici jsme přišli s návrhem, že jsme připraveni udělat navýšení od 1. září o deset procent pro ty pracovníky, kteří jsou v prvním stupni – bavíme se o zaměstnancích státu, jako jsou nepedagogičtí pracovníci, lidé, kteří nejsou pod státní službou a podobně,“ cituje ministra Jurečku CNN Prima News.

„Jednání o platech bohužel opět nedospělo k závěru s uspokojivým výsledkem. Dohoda stále není a čas kvapí. Jednání a následné uvedení jejich výsledku do praxe a peněženek zaměstnanců v platovém sektoru se stále oddaluje. Při aktuálně 16procentní inflaci se reálné mzdy zaměstnanců neustále propadají a lidé jsou často v zoufalé situaci. Jednání bude pokračovat za 3 týdny a pro nás je důležitá spravedlivá dohoda a přidání lidem co nejdříve,“ uvedl pro Události247 mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Pavel Vlček.

Vláda dělá konkrétní kroky

Na jednání 19. července by měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023. Vláda podle Jurečky myslí na exponované zaměstnance pod státní službou – například na úřadech práce, píší České noviny. „Navýšili jsme objem finančních prostředků na mimořádné odměny,“ citují Jurečku České noviny. Podle šéfa odborových svazů Josefa Středuly to ale není akceptovatelné. „Naše zkušenost říká, že odměny se následně rozdělují podle obličeje. Nebo známosti, blízkosti nebo politické příslušnosti – to doufám, že nikdy nenastane,“ uvedl podle Českých novin.

Odboroví předáci veřejných služeb a správy se členy vlády předtím jednali o přidání dvakrát. Naposledy to podle Českých novin bylo před třemi týdny. Stěžovali si, že nedostali od ministrů žádné jasné návrhy a požadovali jednání s lídry koaličních stran. Do stávkové pohotovosti vstoupily úřednické odbory nebo svazy školství a zdravotnictví, připomínají České noviny. Premiér Petr Fiala už dříve uvedl, že plošná opatření by mohla inflační spirálu dál roztáčet, píší České noviny. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury je teď jakýkoliv růst platů na dluh, dodávají České noviny.

Článek Na zvýšení platů ve veřejném sektoru odbory s vládou shodu nenašly. Jednání budou pokračovat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vláda je připravená o zvýšení jednat

Premiér také podle ČT24 řekl, že ve stávkové pohotovosti nevidí smysl. Vláda je podle něj připravena o zvýšení platů jednat, ale nedorovnala by inflaci, jak podle ČT24 požadují odbory. Kabinet si totiž musí počínat odpovědně kvůli tomu, aby nepoškodil všechny občany roztočením inflační spirály, doplnil podle CNN Prima NEWS Fiala. „Musíme mít na paměti zájem všech občanů, kterým nepochybně je, aby se inflace dál nezvyšovala, a abychom neznehodnocovali lidem úspory,“ uvedl Fiala pro CNN Prima NEWS.

Fiala nevyloučil prostor k dalšímu jednání. „Předložili jsme nějaké návrhy, budeme se o tom bavit dál, já opravdu nevidím smysl ve vyhlašování stávkové pohotovosti,“ řekl podle CNN Prima NEWS. Stávkové pohotovosti nebo jiným protestním krokům by prý rozuměl ve chvíli, kdyby jednání skončila neúspěchem. Odpovědné chování očekává i od druhé strany, uvedl pro CNN Prima NEWS. Podle premiéra by to bylo vhodnější než si navzájem hrozit.

Středula: Vláda lidmi pohrdá

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula pro CNN Prima NEWS uvedl, že by odbory souhlasily s růstem výdělků od července o 15 procent lidem se zmrazeným příjmem. Ostatním o 7,6 procenta. „Lidé jsou rozzlobení, je tu atmosféra na protesty. Nelíbí se jim, jak vláda mlčí, neřeší inflaci a vzkazuje, ať nepijeme, nekouříme a stáhneme si teplotu. To je na hranici s pohrdáním,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS.

Vedoucí Odborového svazu státních orgánů a organizací a mluvčí svazů pracovníků veřejné sféry Pavel Bednář Událostem247 řekl, že odbory požadují navýšení výdělků ještě v tomto roce. „Vláda navrhla dvě varianty, ani jedna ale inflaci nedorovná. V obou verzích by víc měli dostat pracovníci se zmrazeným platem, méně pak ti ostatní. K ukončení stávkové pohotovosti dojde dnem dohody zástupců Vlády ČR a zástupců odborových svazů ve veřejných službách a správě sdružených v ČMKOS o valorizaci platů zaměstnanců veřejného sektoru,“ doplnil Událostem247.

Článek Odbory úřadů vyhlásily stávkovou pohotovost, žádají úpravu platů. Premiér Fiala v tom nevidí smysl se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kritika vládního deštníku

Naopak kandidaturu na Hrad oficiálně oznámil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ani ten při pondělku nezahálel a odstartoval nový týden oznámením, které také vypadá jako zahájení prezidentské kampaně. Na sociální síti Twitter předák největších odborových svazů v zemi oznámil, že na září chystá manifestační mítink proti drahotě. „Vláda Petra Fialy nedělá prakticky nic pro sociální smír a například její deštník je výsměch lidem,“ napsal šéf ČMKOS na Twitteru.

Tak já jedu 😎 pic.twitter.com/axxzkWPYNx

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) May 16, 2022

Narážel tak na webové stránky s názvem Deštník proti drahotě, které představil Fialův kabinet. Přehled má lidem pomoci v boji s dramatickým zvyšováním cen tím, že na webu zjistí, jaká opatření vláda připravila a na jaké formy pomoci mají obyvatelé nárok. U veřejnosti se takový krok nesetkal s nadšením a právě toho chce zřejmě Středula využít. Získat podporu kritikou někoho jiného je osvědčená metoda. Nesmí se to ale dělat příliš okatě. A to se odborovému předákovi úplně nepovedlo.

Šance díky Zemanovi

Mnozí z těch, co okomentovali Středulův příspěvek, vidí v jeho připravované akci prezidentskou kampaň. To by nebylo ještě nic tak zarážejícího, kdyby si ji nenechal zaplatit z peněz odborových svazů. A právě to je některým lidem trnem v oku. Pod rouškou akcí odborového svazu může Středula získávat voliče. Sám si je zřejmě dobře vědom, že sympatizantů bude potřebovat mnoho, protože nepatří k favoritům prezidentské volby. Bez šance ale také úplně není. Z kurzů sázkové kanceláře Fortuna vyplývá, že by skončil na pátém místě.

Vedení @odbory se na dnešním zasedání jednohlasně usneslo na svolání manifestačního mítinku proti drahotě – 5. září 2022 11:00 Praha. Vláda @P_Fiala nedělá prakticky nic pro #socialnismir a například její “deštník” je výsměchem lidem! Místo bude upřesněno. #mitinkprotidrahote pic.twitter.com/KhZGOgzKoq

— Josef Stredula (@JStredula) May 16, 2022

Větší šanci dostat se na Hrad má bývalý generál Petr Pavel, expremiér Andrej Babiš, senátor Pavel Fischer a stávající předseda vlády Petr Fiala. Ten nutno podotknout, stejně jako Babiš, není mezi oznámenými kandidáty. Středula tak určité šance má. A to především díky podpoře stávající hlavy státu Miloše Zemana. Ten ho vyzval ke kandidatuře už na sjezdu odborů na konci dubna, jak píše iDnes. Zeman věří, že by Středula mohl být jedním z nejsilnějších kandidátů a prezidentovi příznivci budou na jeho doporučení slyšet.

Článek Neoficiální prezidentské kampaně odstartovaly. Babiš vyrazil obytňákem, Středula plánuje mítink se nejdříve objevil na Události247.cz.

Středula má šanci i podle politologů

Ve své řeči se Zeman obrátil i přímo ke Středulovi. „Věřím, Pepo, že tuto výzvu přijmeš a budeš jedním z nejsilnějších kandidátů v lednové prezidentské volbě,“ řekla hlava státu. Předseda nejsilnějších odborových svazů v zemi se ale zatím stoprocentně nerozhodl. Jak píše iRozhlas, kandidaturu zvažuje, ale chce mít zajištěnu podporu podpisy občanů i schválení ČMKOS. „Nedovedl jsem si představit, že bych kandidovat bez podpory vás,“ prohlásil na sjezdu směrem k delegátům. Při té příležitosti také připomněl, že odbory mají více členů než české politické strany.

Případná kandidatura Josefa Středuly na prezidenta by nebyla nijak překvapující. Jeho jméno je v souvislosti se Zemanovým nástupcem často skloňováno. Jak připomíná iRozhlas, šéf odborářů už před třemi lety prohlásil, že o prezidentské kandidatuře uvažuje. Šance u voličů by měl i podle politologů, informuje ČTK. Ti se shodují, že Středula by oslovil především levicově orientované osoby a také seniory.

Zájemci o post hlavy státu

Mohlo by tak dojít k situaci, že by převzal některé voliče předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi. I o něm se v souvislosti s prezidentskými volbami spekuluje jako o silném kandidátovi hlavně pro levicové voliče. Bývalý premiér ale dosud svoji kandidaturu nepotvrdil, přestože je považován za favorita. Mezi ty se řadí také bývalý generál Petr Pavel. Ani on ale ještě oficiálně kandidaturu neoznámil.

Naopak svůj zájem stát se příští hlavou státu už potvrdili například podnikatelé Karel Janeček a Tomáš Březina, senátoři Marek Hilšer a Pavel Fischer, advokátka Klára Long Slámová, bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková nebo šéf hnutí Otevřeme Česko – Chcípl PES Jakub Olbert. Zájemce o kandidaturu v prezidentských volbách musí získat 50 tisíc podpisů voličů, případně 20 poslaneckých podpisů, anebo podporu deseti senátorů.

Článek Zeman chce, aby Josef Středula kandidoval na prezidenta: „Věřím, Pepo, že tuto výzvu přijmeš,“ prohlásila hlava státu se nejdříve objevil na Události247.cz.