Riziko je velmi vysoké

Severní Korea nedávno uvedla, že už je v poslední fázi před vypuštěním své první vojenské špionážní družice. Už loni země avizovala, že hotovo má být v dubnu letošního roku. Vzhledem k odhodlanosti Japonska zamezit takovému kroku tak může ke konfliktu mezi oběma zeměmi dojít každým dnem. Nejde navíc o jediný konflikt, který v souvislosti s Asií hrozí. Dlouhodobé napětí vzhledem k minulosti panuje mezi Severní a Jižní Koreou. Loni na podzim si obě země dokonce vyměnily sérii varovných výstřelů, informuje web Seznam Zprávy.

Důvodem byl incident na moři, kdy severokorejská obchodní loď překročila námořní hranici. Právě ta je zdrojem sporů. Web Seznam Zprávy připomíná, že OSN vytyčila námořní hranici po skončení korejské války, ale KLDR její podobu nikdy neuznala a trvá na posunutí do jihokorejských teritoriálních vod. Kvůli sporu o hranici už v minulosti došlo k několika krvavým střetům, připomíná web Seznam Zprávy. V té souvislosti nejde nepřipomenout, že KLDR je nebezpečná také svými jadernými experimenty.

USA nenechávají nic náhodě

Washington nedávno avizoval prohloubení vojenské spolupráce s Jižní Koreou, informuje web iRozhlas. I proto USA do regionu po 40 letech hodlají vyslat ponorku s jadernými hlavicemi. Přestože je ochrana Soulu ze strany Washingtonu chvályhodná, je zřejmé, že případný konflikt by při zapojení USA vyvolal válku světových rozměrů. Kvůli nevypočitatelnosti severokorejského vůdce Kim Čong-una je přitom taková možnost na spadnutí. I pokud by ale nakonec riziko ze strany KLDR pominulo, v Asii hrozí jiný světový konflikt.

Jak Události247 psaly před pár dny, třetí světová válka může přijít kvůli Číně, která připravuje své hypersonické rakety. Peking zvyšuje napětí kvůli Tchaj-wanu, který považuje za své území. Naopak ostrov se považuje za samostatný stát. Tchaj-wan se těší podpoře USA, které jsou připraveny se za ostrovní stát postavit. Nedávno dokonce americký admirál John Aquilino prohlásil, že USA jsou schopny zvládnout obrannou misi na Ukrajině i na Tchaj-wanu zároveň, píše web iDnes.

Článek Světový konflikt na spadnutí: Pokud vypukne 3. světová válka, přijde z Asie se nejdříve objevil na Události247.cz.

Klid není téměř nikde

Polsko je členem Severoatlantické aliance, a proto hrozilo, že se schyluje ke třetí světové válce. Nakonec vše zažehnalo zjištění, že raketa byla ukrajinská, což Moskva od začátku prohlašovala. Válka tak dál probíhá jen na Ukrajině. Přesto může na světě dojít k dalším konfliktům, které mohou předznamenat něco většího. V září se opět rozhořely boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem, jak informoval web iDnes. Obě země mají silné spojence. Rusko podporuje Arménii, Ázerbájdžán zase Turecko kvůli etnické a jazykové spřízněnosti.

Evropská unie i NATO mají zájem na deeskalaci konfliktu, píše dále web iDnes. Velmi nebezpečná je aktuálně situace také v Íránu. Při protestech, které začaly v polovině září, přišlo o život nejméně 58 dětí, píše ČTK. Celkem už mají občanské nepokoje na svědomí více než 400 obětí. Obyvatelé Íránu původně vyšli do ulic kvůli přísnému zákonu o zahalování žen poté, co ve vazbě zemřela 22letá Mahsá Amíníová zatčená za špatně nasazený hidžáb, připomíná ČTK. Nakonec akce přerostla v protivládní protesty, které neutichají.

Nepředvídatelná Severní Korea

Nebezpečné napětí panuje také na Tchaj-wanu. Ostrovu hrozí útok z čínské strany, která si území dlouhodobě nárokuje. Obavy rostou i v souvislosti s tím, že Peking začal s přípravami na válku, jak Události247 informovaly zde. Dá se přitom předpokládat, že by se do konfliktu zapojily i Spojené státy, které Tchaj-wan v jeho nezávislosti podporují. USA se aktuálně zapojují i do problémů v jiné části světa. Jak informuje web Express, Washington nasadil dva nadzvukové bombardovací letouny do společného cvičení s jihokorejskými a japonskými silami.

El líder norcoreano, Kim Jong Un se mostró por primera vez con su hija. pic.twitter.com/kUjUDn9RsY

— Airto Cortez / 11K (@Comando_Activo1) November 21, 2022

Důvodem je raketový test mezikontinentální balistické střely ze strany KLDR. Mluvčí rady Národní bezpečnosti USA Adrienne Watsonová uvedla, že Bílý dům je po pátečním testu odhodlán přijmout „všechna nezbytná opatření“ k ochraně svých spojenců v těsné blízkosti Severní Koreje, píše dále web Express. Severokorejská média mluví o vypuštění nové rakety, která je schopna nést jaderné hlavice, jako o „spolehlivé a maximálně kapacitní“ zbrani, která má být protiváhou proti jaderné spolupráci USA s regionálními sousedy státu.

Článek Svět na pokraji další války: USA jsou odhodlány přijmout „všechna nezbytná opatření“ se nejdříve objevil na Události247.cz.

Něco se chystá

Podle experta Konrada Musyka zároveň může jít o předzvěst rozsáhlých jaderných cvičení ze strany Ruska. Někteří analytici upozorňují, že se může jednat o přípravy na ruský program jaderné připravenosti s názvem Grom. Tento vojenský výcvik vojáky připravuje na globální jaderný konflikt, připomíná web Express. Poslední Grom se uskutečnil v říjnu 2019. Loni ruský ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že další ročník se uskuteční právě v letošním roce. Není jasné, jak bude program vypadat vzhledem k probíhající válce na Ukrajině.

Informace o cestě speciální divize rozhodně nevěstí nic dobrého. Navíc NATO varovalo členské státy, že ruská nejmodernější jaderná ponorka Belgorod opustila svou základnu v Bílém moři. Rusko se tak může připravovat k provedení testu jaderného zařízení Poseidon. Moskva o tomto podvodním stroji tvrdí, že je schopen vyvolat jadernou tsunami, která zatopí a ozáří pobřežní města, píše dále Daily Mail.

Nebezpečí z KLDR

Informace přichází ve chvíli, kdy čečenský vůdce Ramzan Kadyrov vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k použití jaderných zbraní na Ukrajině, aby došlo ke zvratu situace. Použití jaderných zbraní naznačil ve svém pátečním projevu opět také šéf Kremlu, kdy při oznámení připojení okupovaných ukrajinských území k Rusku uvedl, že Moskva bude své území bránit „všemi možnými způsoby“. Vzhledem k neúspěchům ruské armády v minulém měsíci tak může i ruskému prezidentovi docházet, že klasickými zbraněmi vítězství na Ukrajině nedosáhne.

„Ruská moc je založena na jaderném arzenálu,“ připomněl pro web Daily Mail vojenský a politický analytik Vasilij Kašin. Obavy nevyvolává jen Rusko. Jak informuje web Express, odpálení podezřelé rakety Severní Koreou vyvolalo zmatek v Japonsku. Tamní obyvatelé byli dokonce varování, aby se ukryli. Raketa nakonec minula a proletěla Tichým oceánem. Celý incident je ale připomínkou toho, že jaderné nebezpečí hrozí také z KLDR. O výhrůžkách Pchjongjangu informovaly Události247 zde.

Článek Katastrofa na dosah: Ruský jaderný arzenál se dal do pohybu. Nejde navíc o jedinou hrozbu se nejdříve objevil na Události247.cz.

KLDR jako stát s jadernými zbraněmi

Není to jedinou věcí, která se KLDR nemusí líbit. Sousední zemi za několik dní také navštíví americká viceprezidentka Kamala Harrisová, jak připomíná web ČT24. Tématem jednání mezi USA a Jižní Koreou tak zřejmě bude i hrozba z KLDR. Raketových testů Pchjongjangu přibývá. Podle kanceláře jihokorejského prezidenta se chystá Severní Korea dokonce vypustit balistickou střelu z ponorky. Právě tuto schopnost KLDR považuje za klíčový prvek při budování jaderného arzenálu, kterým může ohrozit nejen sousední země, ale také USA, dodává ČT24.

Zatímco se tak celý svět obává, že jaderné zbraně použije Rusko, hrozba každým dnem roste i tady. Na začátku měsíce Severní Korea dokonce schválila zákon, podle kterého je oficiálně státem s jadernými zbraněmi, jak psal server iRozhlas. Vůdce země Kim Čong-un zároveň potvrdil, že tento status je nevratný, a proto se KLDR nehodlá v budoucnu účastnit žádných vyjednávání o jaderném odzbrojení.

Napětí poroste

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol přitom sousední zemi nabídl hospodářskou pomoc výměnou právě za jaderné odzbrojení, připomíná web iRozhlas. Možná dohoda se mezi oběma zeměmi v tomto směru ale neočekává. Kim Čong-un Soul kritizuje za návrat k rozsáhlým cvičením se Spojenými státy, což považuje za „nebezpečné kroky“. Stále více tak experti upozorňují, že KLDR může provést další testy svých jaderných zbraní. Jak informuje server ČT24, ten poslední země uskutečnila v roce 2017.

KLDR přitom i raketové zkoušky zakazují rezoluce OSN. To ale zřejmě severokorejský vůdce naprosto ignoruje. Od začátku letošního roku Pchjongjang otestoval více než třicet balistických zbraní. Rada bezpečnosti OSN proto požaduje přístupnější postup vůči totalitnímu režimu. Odmítavé stanovisko vůči takovému kroku ale má Rusko a Čína. Test jaderných zbraní přitom může vyvolat ještě větší mezinárodní napětí a také případnou ráznou odpověď Západu.

Článek Jaderné nebezpečí nehrozí jenom ze strany Ruska. Světová katastrofa závisí na jednom rozhodnutí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nebude to zadarmo

„Existují zprávy, že 100 000 severokorejských dobrovolníků je připraveno přijít a zúčastnit se konfliktu,“ cituje slova Igora Korotčenka ve vysílání televize Rossija 1 web Echo24. Podle ruského propagandisty mají Severokorejci mít „rozsáhlé zkušenosti s protibaterijní palbou“. Plukovník v záloze také uvedl, že se Rusko nemá „ostýchat“ přijmout pomoc. Vyzdvihl také severokorejskou poslušnost, odolnost a nenáročnost.

„Pokud Severní Korea vyjádří přání splnit svou mezinárodní povinnost bojovat proti ukrajinskému fašismu, musíme jim to umožnit,“ uvedl Korotčenko, který je členem veřejné rady spadající pod ruské ministerstvo obrany. Moskva má na oplátku co nabídnout. Jak píše web Mirror, Pchongjang by mohl na oplátku dostat dodávky obilí a energií. Rusko by se tak podle Korotčenka přestalo podílet na sankcích vůči režimu Kim Čong-una. Tím by Moskva opět čelila kritice západních zemí. Rusku totiž pomalu dochází ve válce na Ukrajině dech.

Ruská zoufalost

Mohou za to hlavně vysoké ztráty, kterým čelí. Jak Události247 informovaly, od začátku invaze Rusko ztratilo na Ukrajině až třetinu své armády. I proto se prezident Vladimir Putin rozhodl k nové taktice a rekrutuje tisíce vězňů, aby ve válce na Ukrajině pomohli. Součástí ruských sil mají být nově také soukromé vojenské společnosti. Touto strategií se šéf Kremlu vyhýbá vyhlášení všeobecné mobilizace, která by se setkala s kritikou veřejnosti. Nabídka pomoci ze strany KLDR tak rozhodně přichází v pravou chvíli.

Do konfliktu na Ukrajině by navíc Severokorejci mohli zasáhnout výrazně. Jak píše Echo24, podle newyorské rady pro zahraničí vztahy (CFR) je severokorejská armáda čtvrtá největší na světě s téměř 1,3 miliony aktivních příslušníků. Dalších 600 tisíc mužů slouží jako záložní vojáci, píše web Business Insider. CFR ale upozorňuje, že podle expertů na obranu armáda operuje se zastaralým vybavením a technikou.

Článek Rusko bude mít nového partnera ve válce na Ukrajině. Pro Zelenského to může znamenat rychlou prohru se nejdříve objevil na Události247.cz.

Odsouzení komunistické země

Jak píše server CNN, náměstek japonského ministra obrany Makoto Oniki informoval, že raketa podle odhadů letěla ve výšce až 800 kilometrů na vzdálenost zhruba 500 kilometrů, než dopadla do moře. K odpálení střely dochází ve chvíli, kdy se bude v Jižní Koreji střídat vláda. Úřadu se v příštím týdnu ujme nový prezident Jun Sok-jol. Jeho tým uvedl, že bude proti takovým krokům ze strany KLDR tvrdě reagovat.

Severní Koreu za odpálení další balistické rakety odsoudilo také Japonsko a Spojené státy. Podle amerického ministerstva zahraničí jde o porušení několika rezolucí Rady bezpečnosti OSN, uvádí ČTK. Severokorejský vůdce ale už v minulosti několikrát potvrdil, že na názor světa příliš nedbá. To potvrzuje i prohlášení, které vydala Severokorejská agentura (KCNA) po vojenské přehlídce před pár dny. V něm Kim Čong-un uvedl, že „národní důstojnost a národní suverenitu mohou zaručit mocné zbraně, které dokážou přemoct nepřítele“, píše CNN.

Obrat KLDR v nedohlednu

Zrychlení vývoje jaderných zbraní je viditelné také na srovnání počtu provedených testů. Letos jich KLDR provedla už 14, zatímco za celý loňský rok jen osm a v roce 2020 dokonce pouze čtyři. ČTK také píše, že podle agentury AP může jít o snahu Severní Koreje vyvinout větší tlak na Spojené státy kvůli rozhovorům, které v posledních letech výrazně nepokročily. Jejich cílem bylo v minulosti ukončit severokorejské raketové balistické programy výměnou za uvolnění sankcí vůči komunistické zemi.

Poslední summit v Hanoji v roce 2019 mezi vůdcem KLDR Kim Čong-unem a bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem ale skončil neúspěchem. O pár měsíců později pak severokorejský vůdce navštívil Rusko. Tématem jednání mezi Kim Čong-unem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem byla spolupráce na zajištění míru a bezpečnosti na Korejském poloostrově. Ve světle dnešních událostí je tato zpráva téměř komická.

Článek Severní Korea opět středem pozornosti. Do Japonského moře odpálila balistickou střelu se nejdříve objevil na Události247.cz.